Zadání LS 2012/2013

User_talk:Xovcv00 - odkaz na návrh tématu (Vlastimil Ovčáčík - Více návrhů) Xovcv00 10:16, 12 May 2013 (CEST)

Dobrý den, u obou témat mám přinejmenším jeden problém: kde vezmete podkladová data? Tomáš 11:43, 12 May 2013 (CEST)

Ke všem tématům jsem dodal link na podklady. Asi nejlépe zadokumentovaný je Minecraft. Tor taky ujde, ale bitcoin-otc WOT spíše ze zkušenosti (a hodně je to ovlivněno preferencemi jednotlivců).Xovcv00 16:00, 12 May 2013 (CEST)

Musím říct, že máte velmi zajímavé nápady. V podstatě si dovedu (po nějaké podrobnější diskusi) rozpracování kteréhokoliv z nich, možná včetně těch "mrtvých". Ale protože potřebujete mít schváleno jedno, doporučoval bych ten Bitcoin. Minecraft se mi nelíbí, je to simulace prostředí ve hře, byť populární, ale pořád jenom ve hře. Tor je zajímavý problém, ale mám takový dojem, že to možná bude mít analytické řešení. Z tohohle hlediska mi ten Bitcoin vychází nejzajímavěji a nejvhodněji. Takže jestli to vidíte stejně, máte to schváleno. Tomáš 20:54, 12 May 2013 (CEST)

User talk:xgubk00 - odkaz na návrh tématu (Gubišová Kristýna - Přesýpací hodiny) Xgubk00 18:00, 11 May 2013

Dobrý den Kristýno, tohle je sice trošičku stranou simulací v sociálních vědách, nejsou tam rozhodující se agenti, atd. ale přesto mi to přijde jako zajímavý nápad. Nicméně pozor, vidím tam řadu úskalí. Popište mi prosím podrobněji, jak by to mělo fungovat, co by měl být agent, jak by se měl chovat, zkrátka, jak by to mělo vypadat. Na to, abych Vám to schválil, je ten návrh příliš stručný a obecný. Tomáš 11:34, 12 May 2013 (CEST)

Doplněno. Prosím o schválení

User talk:Xmacm45 - odkaz na návrh tématu (Marta Machová - Koloběh uhlíku) --Marta Machová 14:04, 7 May 2013 (CEST)

Zdravím. Je to zajímavé téma pro Vensim. Pokud to bude podloženo nějakou studií, ze které vezmete parametry, tak pak schváleno. Oleg.Svatos 9:38, 8 May 2013 (CET)

User talk:Xsvem32 odkaz na návrh tématu (Martin Šverák - Atraktivita pekárny upraveno )Xsvem32 00:55, 12 May 2013 (CEST)

OK. Schváleno Oleg.Svatos 17:00, 12 May 2013 (CET)

User talk:Filip.hrbek odkaz na návrh tématu (Filip Hrbek - Optimalizace výstupu a nástupu pasažérů z MHD )Filip.hrbek 14:26, 4 May 2013 (CEST)

Filipe, to se mi docela líbí. Dejte si pozor na to, že budete muset nějak realisticky nasimulovat pohyb lidí. To není zase tak jednoduché. Měl byste taky zohlednit situace jako obsazenost vozidla, lidi čekající na nástupním ostrůvku (blokující východ), apod. Pokud je nástup jen předními dveřmi s kontrolou jízdenek, lidé se tam taky chvíli zdrží, což by bylo rovněž dobré zohlednit. Ale jo, docela se těším, co Vám z toho vyjde. Schváleno Tomáš 00:20, 6 May 2013 (CEST)

User talk:Michael Hapala‎ - odkaz na návrh tématu (Michael Hapala - Modelování přenosu nákazy klíšťovou encefalitidou) Michael Hapala 23:07, 3 May 2013 (CEST)

Dobrý den Michale, u mě dobré. Dávejte si pozor na jednu věc: běh času. Pracujete s poměrně dlouhými časovými úseky (život hlodavce v letech), tak i s velmi krátkými (průchod člověka sledovaným územím dejme tomu v hodinách). Je třeba s tím počítat. Schváleno Tomáš 00:43, 6 May 2013 (CEST)

User_talk:Xsvaf02 - odkaz na návrh tématu (Filip Svatoš - Multiagentní simulace ne/platících cestujících MHD - aplikace PPGwP) [ Xsvaf02 13:32, 2 May 2013 (CEST) ]

Dobrý den Filipe, mám s tím takový trochu metodický problém. Píšete, že Vaším cílem je: "ověřit schopnost hry z teorie her modelovat reálné situace". To se Vám asi nepovede. Simulace není realita, takže těžko můžete jejím prostřednictvím testovat nějaký model. V zásadě můžete pouze ověřit, zda jeden model (z teorie her) dává srovnatelné výsledky jako jiný model (simulace).

Přesto si dovedu představit, že by to mohla být zajímavá simulace, pokud byste se nějakým zajímavým způsobem popral s inteligencí těch agentů. Zkuste prosím v tomto směru to zadání rozšířit, lépe popsat, jak byste si to představoval. Tomáš 11:39, 6 May 2013 (CEST)

Dobrý den. Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli - jak píšete - ověřit, jestli je teorie her stejně použitelná jako konkrétně navržená simulace. A jelikož nemám k dispozici konkrétní simulaci, chtěl jsem na svůj model použít stejné podmínky jako na případnou konkrétní simulaci - tedy aby dával výsledky přibližně odpovídající realitě.

Druhý bod jsem bohužel příliš nepochopil - co máte na mysli "inteligencí agentů"? Agenti v současném modelu mají pouze dvě binární rozhodnutí (ne/zaplatit jízdenku; ne/trestat) a ty zatím implementuji v podobě pravděpodobnosti ovlivněné tím, co je napsáno v zadání. U agenta pro trestání (revizora) mám v plánu implementovat paměť ČP, ale v tom také není moc ingeligence. Jestli jste měl na mysli něco jiného, prosím napište co. Xsvaf02 09:28, 8 May 2013 (CEST)

• Pro zájemce a pro zkvalitnění diskuze nad zadáním jsem na stránce zadání přidal odkaz na rozpracovaný model. Xsvaf02 19:59, 8 May 2013 (CEST)

No právě. Já prostě nechápu, k čemu bude, když ověříte, že jeden model dává podobné výsledky jako jiný model. Obecně jedním z největších problémů jakéhokoliv modelování je prokázat, že model dává výsledky, které jsou dostatečně odpovídající realitě. Vy i ve svém zadání tu realitu berete v úvahu, ale výsledkem by bylo jen srovnání teorie her a simulace. Pokud se budeme formálně přesně držet vědecké metody, tak z toho prostě nelze ani v nejmenším implikovat, že to samé platí i pro realitu (byť nám to tak intuitivně připadá a je to třeba i dost pravděpodobné). S tím mám opravdu zásadní problém a pokud si tohle nějak nevyjasníme, tak v tom modelu nespatřuji smysl.

Co se týče té inteligence agentů - právě bych ocenil - když už - aby např. ti agenti používali k rozhodování něco sofistikovanějšího než prostý "hod kostkou". Ostatně, kde vezmete ty pravděpodobnosti? Tomáš 11:24, 12 May 2013 (CEST)

Aha, tak to se rozcházíme v předpokladech. Když teorii her odkazujeme na reálné situace (hra na kuře = studená válka,...) měli bychom ověřit, jestli ty odkazy jsou opodstatněné a ne pouze intuitivní.

Dobrá, ale to udělám tak, že vezmu realitu a porovnám jí s tím, co nám dává model. Pokud se to bude shodovat, lze model považovat za funkční. Srovnávat model s jiným modelem, abych prokázal jeho shodu s realitou prostě nedává vůbec žádný smysl.

Ale o to se snažím. Místo abych dělal "přesný" model, srovnal ho s realitou a řekl - jo je dobrý, vezmu "jednoduchý" model z teorie her, srovnám ho s realitou a řeknu - jo je dobrý (tím srovnáním modelu s modelem je myšleno - tak když tato jednoduchá hra dává OK výsledky, je její použití srovnatelné s konkrétním složitým modelem - dělat dva modely v plánu nemám)

Zrovna u problému prevalence černých pasažérů je forma simulace skrze Public Good Game poměrně vhodná. "Reálná" simulace by vydadala velice obdobně, jen by v ní bylo trochu jinak řešeno trestání. Teoreticky bych mohl upustit od kostry PGG a upravit model tak aby strukturou odpovídal trochu více realitě. Pak už by šlo, myslím si, o plnohodnotnou simulaci.

Já si hlavně myslím, že jako simulace toho černého pasažérství (v dopravním slova smyslu) je to PGG hodně zjednodušující. Kdybych simulovat černé pasažérství ve veřejné dopravě, měl bych asi vzít v úvahu např. i pravděpodobnost potkat revizora na různých trasách, apod. V tom je potom hodně síla právě agentních simulací.

Ano je to ještě větší zjednodušení než u běžných modelů - ostatně celá teorie her je obrovské zjednodušení situace. To byl taky důvod proč jsem si kombinaci PGG/MHD vybral - abych vyzkoušel jestli i takto jednoduchý model dá rozumné výsledky.

K inteligenci - napadá mě buď možnost výpočtu pravděpodobnosti a poté hodu kostkou, nebo diskrétního rozhodovacího stromu. Momentálně model pracuje na poměrně složitém výpočtu pravděpodobnosti (výpočet je ovlivněn podváděním ostatních, tolerancí k podvodníkům, cenou jízdenky, hodnotou trestu, šancí na chycení, aktivity revizora v okolí, vlastním stavem a historickým naladěním agenta). Jediný "hod kostkou" je pouze při samotném rozhodnutí 'je moje pravděpodobnost větší než náhodné číslo - tedy "hod kostkou"?'. Tohle mi právě přijde jako ta sofistikovaná cesta.

Mohl bych ovšem toto rozhodnutí postavit úplně jinak - trochu lidštěji. Napadá mě zrovna, že by si agenti mohli na začátku odpovědět několik jednoduchých otázek (chci riskovat?, je pokuta příliš velká?, budu podvádět jednou (jen občas) nebo pořád?, nejsem líný (si kupovat jízdenku)?,...) na základě kterých by se rozhodli o podvádění.

To by asi mohlo být zajímavé, ale bylo by dobré zjistit si k tomu podklady.

Podklady pro rozhodovací proces černého pasažéra? Co vím (a co jsem hledal) tak nic tomu podobné neexistuje. Studie černých pasažérů jsou velmi vzácné a zrovna otázka "jak a podle čeho se člověk o něčem rozhoduje" je věc, co se hodně blbě věrohodně zkoumá a většinou se buď něco intuitivně vytvoří nebo se provede sběr názorů dotazníkem. Otázka, co je přesnější. To je taky důvod, proč jsem volil matematický výpočet, ten je lépe obhajitelný.

Popravdě se mi více líbí ta první cesta - sofistikovaný výpočet, který mi zatím dává obstojné výsledky (při nastavení na Prahu - cena jízdenky 30kč a pokuty 1000kč - se v populaci udržuje "reálných" 10% černých pasažérů).Xsvaf02 15:28, 12 May 2013 (CEST)

Tuhle informaci máte nějak odzrojovanou? A jaký je vliv ceny jízdenky/pokuty na černé pasažérství? Nějaký jistě bude, ale co by se stalo, kdyby zvýšili pokutu třeba na 1200 Kč? Změnilo by se něco? Nebo by pomohlo spíše zvýšení počtu revizorů či změny jejich tras? To jsou problémy, které je možné řešit simulačně, i když u té výše pokuty a ceny bude asi problém sehnat reálná data, se kterými se to bude porovnávat. Nicméně, pokud byste šel tímhle směrem, ani by to mohlo být zajímavé. Tomáš 20:42, 12 May 2013 (CEST)

Jak jsem psal, výzkumy ČP jsou vzácné a zdroje jsou všelijaké. Různě expertní odhady o kterých vím jsou následující: 5,87% odkaz, 8-13% Odkaz, 10% odkaz a cca 8% odkaz.

Nějaký vliv má vše (alespoň v mém modelu). Ale je to propojené - když se zvýší pokuty, ale zároveň se zvýší jízdné, výsledek bude stejný,... Cílené směřování revizorů může být trochu dvojsečné. Když je zaměříme na určitou oblast (metro), černí pasažéři se přesunou spíše do jiných oblastí (tramvaj) než aby zmizeli. Toto chci nasimulovat paměti revizora, který bude přednostně kontrolovat oblasti, kde už nějaké ČP našel.Xsvaf02 09:47, 13 May 2013 (CEST)

User_talk:Koudy - odkaz na návrh tématu (Ondřej Kuděla - Optimalizace zisku e-shopu) Koudy 14:10, 12 May 2013 (CEST) nové téma

Zdravim. Můžete to ještě trochu rozvést? Hlavně to nastavení a vliv benefitů - jinak bych analyticky řekl, že pro maximalizaci zisku je nejlepší použít nejlevnější benefit. Bude nějaká klasifikace zákazníků? (např. muži/ženy) Oleg.Svatos 17:30, 12 May 2013 (CET)

Zdravím, klasifikace zákazníků by neměla být problém, určitě bude i rozlišení cenových kategorií hodinek. U dražších hodinek může být zajímavější pro zákazníky procentuální sleva, u levnějších zase dárek. Můžu vycházet z toho, jak se zvedly objednávky, když byla vyhlášena nějaká slevová akce, nebo akce s dárky. Koudy 18:06, 12 May 2013 (CEST)

OK. Jako základ pro rozumnou simulaci to zní dobře, ale prosím nesklouzněte k nějakému velkému zjednodušení. Simulace musí být přiměřeně komplexní tomu, aby dávala výsledky použitelné pak v realitě. Schváleno Oleg.Svatos 21:00, 12 May 2013 (CET)

User_talk:Laila - odkaz na návrh tématu (Pavlína Smržová - Ekonomika malého hotelu) (Laila 18:38, 2 May 2013 (CEST))

OK. Schváleno Oleg.Svatos 21:00, 2 May 2013 (CET)

User talk:FM - odkaz na návrh tématu (Filip Marek - Spokojenost obyvatel upraveno) FM 23:31, 2 May 2013 (CEST)

OK. Schváleno Oleg.Svatos 7:00, 7 May 2013 (CET)

User talk:xachi01 - odkaz na návrh tématu (Achatov Igor - Imitační model malé cukrářské výrobny) xachi01 06:35, 11 May 2013 (CEST)

OK. Pozor na to, že redukce parametrů ale nesmí narušit reálnost modelu. Schváleno Oleg.Svatos 18:00, 11 May 2013 (CET)