Simulace tornáda ve venkovské oblasti

From Simulace.info
Jump to: navigation, search


Název simulace: Simulace tornáda ve venkovské oblasti

Autor: Filip Javor, javf00

Modelovací nástroj: NetLogo

Definice problému

Simulace se zaměřuje na zkoumání vlivu času od vydání výstrahy tornáda na počet přeživších a evakuovaných obyvatel ve venkovské oblasti. V modelu se uvažuje pouze s lidmi, kteří se v momentě vzniku tornáda nacházejí venku. U ostatních obyvatel oblasti se počítá s tím, že se ukryjí doma ve sklepě. Dále se také zkoumá, jak velikost a rychlost tornáda ovlivňují počet přeživších. V modelu se tornádo pohybuje krajinou, zatímco lidé se snaží evakuovat do 2 bunkrů, které se nacházejí na okrajích obydlené oblasti.

Metoda

Pro simulaci byl použitý agentní model implementovaný v prostředí NetLogo. Provádění simulací bylo zautomatizováno pomocí skriptu, který zahrnuje předem definované kombinace parametrů. Pro každou kombinaci byla simulace provedena pětkrát a výsledky byly zprůměrovány, aby byly více směrodatné. Celkem bylo provedeno 1280 simulací. Následná analýza dat probíhala v Excelu, kde byla provedena korelační analýza ukazující vliv jednotlivých parametrů.

Skript byl nastaven s následujícími parametry:

  • hustota zalidnění: [50, 100, 150, 200]
  • rychlost tornáda: [0.2, 0.3, 0.4, 0.5]
  • velikost tornáda: [2, 4, 6, 8]
  • odezva výstrahy: [10, 20, 40, 100]

Model

Tornádo

Dynamika tornáda zahrnuje několik fází: formování, zrání a rozptýlení. Formování tornáda je pozvolné a zpočátku je jeho rychlost vždy nejnižší. Jak postupně nabývá na síle, dostává se do své nejzralejší fáze, kdy je jeho rychlost a ničivé účinky nejvyšší. Pro zjednodušení modelu jsem s ničivou sílou nepočítal, protože i slabší tornádo, které přijde do kontaktu s člověkem, může mít smrtící účinky a v modelu jsem nepočítal se slabými tornády, které ničivou sílu nemají. V poslední fázi dochází k oslabování tornáda, až zaniká úplně. Tornádo se v drtivé většině případů pohybuje jedním směrem s drobnými odchylkami, které jsou do modelu zaneseny. Přesné místo vzniku tornáda není možné predikovat, proto je tato složka náhodná. Tornádo se také může někdy vytvořit extrémně slabé nebo s velmi malou dobou trvání. Aby také nedocházelo k nesmyslným simulacím, kdy tornádo vznikne a hned zanikne, nastavil jsem model, aby náhodně vybral místo vzniku tornáda na okraji mapy a pohyb směrem od okrajů mapy. Co se týče škod na budovách, s těmi model také nepočítá, protože nemají relevanci pro počet obětí (počítá se s tím, že každý dům má sklep nebo úkryt, kde se lidé schovají. Většina tornád (zejména v USA) se pohybuje směrem od jihozápadu k severovýchodu. V jiných oblastech však mohou být směry úplně jiné v závislosti na podmínkách a počasí, proto jsem směr tornáda označil za náhodnou veličinu. [1] [2] [3]

Obyvatelé

Modelování chování obyvatelstva vychází z několika reálných jevů. Nejprve rychlost obyvatel - obyvatelé se pohybují různou rychlostí, tato veličina je čistě náhodná v předem daném rozmezí. Obyvatelé se také vždy pohybují k nejbližšímu bunkru a do bunkru nevstupují všichni najednou, ale postupně. Obyvatelé by také neměly překrývat budovy a měly by se generovat v jejich blízkosti.

Prostředí

Simulace probíhá ve virtuálním prostředí s rozložením různých objektů (domy, farmy, školy, stromy, bunkry). Simulace je prováděna na stále stejné venkovské oblasti, takže nedochází k náhodnému generování pozice budov. Prostředí má také definované hranice, ve kterých se agenti pohybují. Budovy a stromy zde slouží pouze jako kulisy a nemají pro výsledky modelu žádnou relevanci, protože tornádo je velmi nevyzpytatelným jevem a informace o zničených budovách nijak nepřispívají k bezpečnosti obyvatelstva. Je možné se bavit o robustnosti budov, aby škody způsobené tornádem byly co nejnižší, ale platí, že směr tornáda nedokážeme nikdy přesně predikovat, tudíž jsou pravděpodobnosti zásahu budov tornádem čistě náhodné a závislé pouze na hustotě budov v oblasti.

Na následujícím obrázku můžeme vidět, jak venkovská oblast vypadá. Můžeme si všimnou 2 šedých budov (bunkrů) a také rozmístění obyvatel v blízkosti budov.


Oblast.jpg


Agenti

  • Lidé (people): Pohybují se směrem k nejbližšímu bunkru při vydání výstrahy. Mají různé rychlosti pohybu.
  • Tornádo (tornadoes): Pohybuje se náhodným směrem a rychlostí, ničí vše, co se nachází v jeho dosahu.
  • Domy, farmy, školy (houses, farms, schools): Slouží pouze jako kulisy, mohou být zničeny tornádem.
  • Stromy (trees): Slouží pouze jako kulisy, mohou být zničeny tornádem.
  • Bunkry (bunkers): Bezpečné útočiště pro lidi.

Průběh simulace

Simulace začíná vznikem tornáda. Následně se tornádo začne pohybovat a nabírat na síle. Lidé začnou běžet k bunkrům v okamžiku, kdy se spustí výstraha. Tu nastavujeme ještě před začátkem simulace. Simulace končí v okamžiku, kdy jsou všichni přeživší evakuováni.

Data

Data (File:Simulation-results.zip) zahrnují výsledky 1280 simulací s parametry, které byly popsány výše.

Výstupy modelu jsou následující:

  • evacuated-count: Počet evakuovaných lidí.
  • killed-count: Počet zabitých lidí.


Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj počtu mrtvých a evakuovaných v rámci jedné simulace. Můžeme si všimnout, že po určité době je počet zabitých konstatní. To je způsobeno zánikem tornáda.


Graf-lidi.jpg


Heatmapa korelační matice nabízí přehlednější pohled na vztahy mezi jednotlivými proměnnými.


Heatmapa.jpg

Můžeme si všimnout několika zajímavých vztahů:

  • Density a Killed Count: Středně silná pozitivní korelace (0.48).
  • Tornado Size a Killed Count: Střední pozitivní korelace (0.35).
  • Tornado Speed a Killed Count: Nízká pozitivní korelace (0.096)
  • Tornado Response a Killed Count: Slabá pozitivní korelace (0.126).


Výsledky

  • Je patrné, že rychlost tornáda nemá významný vliv na počet zabitých osob. Korelace je velmi slabá, což potvrzuje nízkou korelační hodnotu (0.096).
  • Rychlost reakce má pozitivní vliv na počet zabitých osob, což naznačuje, že pomalejší reakce může zvýšit počet obětí, avšak tento vliv není příliš velký (0.126)
  • Ukázala se střední pozitivní korelace mezi velikostí tornáda a počtem zabitých. Větší tornádo může vést k vyššímu počtu obětí, ale tento vliv je relativně malý (0.35).


Závěr

Simulace ukazuje, jak důležitý je časový interval mezi vydáním výstrahy a příchodem tornáda pro úspěšnou evakuaci obyvatel. Včasné varování může mírně zvýšit počet přeživších a evakuovaných, avšak tento vliv není tak velký, jak jsem očekával. Klíčovými faktory ovlivňujícími počet obětí jsou stále hustota obyvatelstva a počet evakuovaných. Další faktory, jako je rychlost a velikost tornáda, mají menší vliv na počet obětí. Přestože vliv času a vydání výstrahy je slabý, vylepšení těchto systémů může zachránit mnoho lidských životů. Pro další výzkum doporučuji pracovat také s umístěním a počtem bunkrů, které mohou mít výraznější vliv na počet přeživších.

Kód

File:Simulace-tornada.nlogo

Reference

  1. National weather service. Tornado life-cycle. Dostupné z: https://www.weather.gov/spotterguide/tor_life
  2. Daan Liang, Zhen Cong a Guofeng Cao. Examination of Diffusion Patterns of Tornado Warning Using an Agent-Based Model and Simulation. Dostupné z: https://journals.ametsoc.org/view/journals/wcas/14/2/WCAS-D-21-0089.1.xml
  3. National Oceanic and Atmospheric Administration. Tornadoes. Dostupné z: https://www.noaa.gov/education/resource-collections/weather-atmosphere/tornadoes