Meze růstu

Úvod

V této kapitole budete seznámeni s archetypem Meze růstu, kde bude postupně vysvětlen jeho podstata, význam, možnosti použití a samozřejmě vše bude demonstrováno na reálných příkladech. Kapitola se skládá z obsahu trojího typu odlišeného barvou.

Meze růstu

Meze růstu (v překladu Limits to growth), často také označované jako „Meze úspěch“ (v překladu Limits to Success), je jeden ze základních systémových archetypů v oblasti systémového myšlení, sociálních a dynamických systémů. Zobrazuje následující situaci: růst dříve či později narazí na meze vytvořené okolím a další pokusy o stimulaci růstového procesu jsou pak neefektivní. V první fázi, fázi růstu, dochází ke gradujícímu procesu zlepšování, který mimo jiné působí sám na sebe. Následuje další fáze, v které se růst zpomaluje, často tomu je ze zdánlivě nepochopitelných důvodů. Následuje fáze stagnace, či dokonce fáze kolapsu.

První fáze, fáze růstu, je ovlivňována vzrůstající negativní zpětnou vazbou. Následující fáze, fáze zpomalení růstu, je pak zapříčiněna vlivem vzniklých omezujících podmínek (např. množství zdrojů, neměnné legislativní podmínky, technické možnosti atd.). Výsledný pokles výkonu je tedy důsledkem záporné zpětné vazby, která začíná působit při dosažení omezující podmínky (exogenní a endogenní limit).

Tento systémový archetyp formálně a plnohodnotně popsal Peter Senge v příloze svého díla The Fifth Discipline, vydaného v roce 1990. Archetyp Meze růstu byl však zmíněn již v roce 1971 v díle World Dynamics od Jay Forrester a ještě podrobně v následující roce (1971) v díle The Limits to Growth od autorů Meadows, Meadows, Randers a Behrens.

Růstové procesy se vyznačují omezeními růstu, jejich identifikací lze předejít potenciálním budoucím problémům, ať už se jedná o problém přehlcení trhu, rostoucí poptávka, které nelze vyhovět či nepřipravenost trhu. Pokud je naším cílem růst a tento růst má své omezení, pak je lepší nejdříve zajistí posunutí těchto omezení, před tím než se zaměříme na růst samotný. Nadměrný růst při značných omezení totiž vede k častému kolapsu. Takovéto řízení systému přímo do kolapsu, může zapříčinit následnou nemožnost se z kolapsu zotavit zapříčiněnou např.: poškozenou tváří/reputací společnosti.

• Nadměrný odlov ryb (v překladu Overfishing). Jedná se o stav, kdy zaznamenáváme v horizontu řady let stále a stále nižší úlovky i přes zvýšeném rybolovném úsilí (vysoký rybářský tlak, stále dokonalejší technika a taktika lovu).
• Kolaps obyvatel Velikonočního ostrova – Velikonoční ostrov je nejodlehlejším obyvatelným místem na světě. Obyvatelé Velikonočního ostrova se tak díky této izolaci stali zcela samostatnou společností, chcete-li civilizací, která se i samostatně rozvíjela a úspěšně přežívala téměř 1000 let. Pak ale velmi závratnou rychlostí z ničeho nic zanikla! Co bylo příčinou? Ostrované si během téměř tisícovky let postupně vykáceli všechny stromy na ostrově a tím zničili klíčovou surovinu, bez které nebyli schopni další existence. Protože dřevo právě z těchto stromů používali jako topivo, stavební materiál pro domy, kánoe pro lovení ryb, pro výrobu, dopravu a vztyčování svých soch.
• Krize světové ekonomiky v roce 2008 způsobená omezenými dodávky ropy.
• Růst byznysu s omezení velikosti potenciálního trhu.

Meze růstu na příkladě populační dynamiky

Jednoduchý příkladem mezí růstu je právě populační dynamika, kde je zřetelný dopad omezení (viz Obrázek č. 1). Dostupné jídlo jednoduše limituje populaci samotnou, při růstu populace se jednou začne nedostávat právě potravy a zvýší se tím úmrtnost, tedy jinak řečeno se začne snižovat populace, jak se bude populace snižovat začne být dostatek potravy, a opět se populace může začít rozrůstat. Poté čím je více populace tím je větší porodnost. Na Obrázku 2 je pak zobrazena křivka růstu populace.

Obrázek 1: Model Populační dynamiky – jednoduchý

Obrázek 2: Křivka Populačního růstu

Křivka na Obrázku 2 (potažmo model na Obrázku 1) zobrazuje chování, avšak postrádá exogenní omezení, konkrétně omezení potravy. Přesnější model je pak vyobrazen na Obrázku 3. Dostupné jídlo umožňuje konzumaci a nasycení populace, populace tak může růst, dostupné jídlo tedy podporuje růst populace. Avšak do té doby než populace vzroste natolik, že se již její konzumace dostane na limit právě dostupného jídla. Tím pádem se začne nedostávat jídla, zvýší se úmrtnost. S ubývajícím počtem obyvatel se opět začne dostávat jídla a vše tak balancuje kolem tzv. ekvilibria. A na Obrázku 4 je krásně patrná reakce množství potravy na změnu populace a naopak. Populace však může přijít na nový způsob tvorby potravy z nových zdrojů a tak posunout limit Dostupného jídla, tím pádem je podpořen růst populace, který již nebude limitován starým omezení Dostupného jídla.

Obrázek 3: Model Populační dynamiky – Meze růstu – podrobnější

Obrázek 4: Křivka Populačního růstu a potravy

Detekce, rozpoznání a řešení problémů souvisejících s blokováním a zpomalením růstu

Archetyp meze růstu má velmi široký úhel záběru, protože většina problematik/procesů se má svá omezení, omezení růstu. Bez předchozí detekce, rozpoznání a identifikace a formulace potřebných řešení jak posunout dané meze, často spěšné (někdy i neuvážené) pokusy o růst naráží právě na tyto meze růstu.

Příkladem může být farmář, který chce rychle zvýšit svojí produkci aby zvýšil příjmy. Začne tedy rozsévat dvojnásobné množství sazenic. Na poprvé mu vyroste opravu dvojnásobné množství úrody, při další sadbě jsou výsledky nižší a tak ještě zvýší množství sazenic. Neuvědomuje si však meze růstu, zde konkrétně úrodnost půdy, které je množstvím sazenic potažmo úrody, drastickým způsobem snižována, a jelikož nehnojí, tak se řítí přímo k mezi růstu. Poté bude půda neúrodná a bude muset investovat peníze aby, půdu důkladně zhnojil aby mu zese mohla vyrůst další úroda. Kdyby však předem detekoval a rozpoznal, že množství a kvalita jeho úrody je limitována úrodností půdy, tak by hledal řešení jak úrodnost půdy zvýšit a začal by hnojit v čas a posunul by tak toto konkrétní omezení.

Dalším příkladem může být striktní dieta, která nejdříve přináší zhubnutí o několik kilogramů, nicméně pak může dojít ke zpomalení metabolizmu a dieta přestane přinášet výsledky. Člověk pak postupně ztrácí odhodlání pokračovat dál. Začne se tak vracet k původní stravě, avšak jeho zpomalený organizmus na tuto změnu zpět, bude reagovat rapidním nárůstem hmotnosti. Opět pokud nejdříve dojde právě k identifikaci mezí růstu, pak je možné nalézt řešení jak dané omezení posunout a umožnit další plynulý růst.

Řešení problémů (omezení)

Velmi důležité je oprostit se od přímého hledání způsobů zrychlení růstu. Klíčem úspěchu je za zaměřit na nalezení a identifikaci mezí růstu. Tyto limitující faktory dobře prostudovat a zjistit jak by se mohly limity posunout či úplně zrušit. Poté zhodnotit co bude tato činnost stát a jaký potenciálně přinese užitek. Je totiž možné že posunutí či naprosté odstranění jednoho omezení, celou situaci nezlepší a systém tak bude ve stejném bodě limitován jiným omezením. Hlavní problém je však právě v tom, že se většina společností přímo zaměřuje na podporu rozvoje, především pak aktivní až agresivní rozvoj – příkladem může být dražší a delší reklamy, rozšíření území prodávání produktu. Často se pak stává, že se nehledá příčina proč prodeje nejdou zde dobře, či se zhoršují. Na takovýto násilný růst nemusí být systém/procesy připraveny. V takovýchto oblastech je dobrá vizualizace kauzálních řetězců, pomocí který se často odhalí právě meze růstu.

Po jednoznačné identifikaci omezení růstu, je třeba konstruktivně začít hledat možná řešení, zda lze najít jinou cestu, jiný způsob jak danou věc řešit, a tak omezení úplně obejít, či případně podniknout dané akce, které povedou k posunutí omezujících limitů na přijatelnou úroveň. Důležité je vymezit hlavní oblast problému, a pokud nedisponujeme profesní znalostí této problematiky, tak se obrátit na specialisty, kteří se zde vyznají a budou schopni navrhnout správné, vhodné a hlavně reálné řešení.

Pokud se vrátím k příkladu se dietou a redukcí váhy, tak je zde možné identifikovat omezení organizmu zpracovávat makronutrienty. Rozborem této problematiky je možné zjistit, že do určité míry, je možné aktivním pohybem (cvičením) toto omezení mírně posunout. Poté je na snadě hledat další omezení a jejich potenciální řešení a dopady těchto řešení, než se nám podaří identifikovat klíčovou kombinaci akcí, které povedou k udržitelnému úspěchu.

Mezí růstu se většinou v problematice nachází několik, je poté prospěšné identifikovat a analyzovat souvislosti těchto faktorů limitujících růst.

Proces rozpoznání, identifikace, analýzy, rozboru a hledání možných řešení je zpravidla nekončící. I když je nalezeno správné řešení pro aktuální problém a bude pokračovat růst, tak se může opět zarazit na jiných limitech růstu, či dokonce na těch samých.

Určitým řešením pak také může být přehodnocení původních cílů, a jejich případná úprava, snížení, či kompletní nahrazení. Také je důležité si uvědomí zda je vůbec růst hlavním cílem.

Systém dvou zdrojů

Jedná se o modelovou situaci kdy neobnovitelný zdroj brání použití obnovitelného zdroje, příkladem může být ropný průmysl. Každý růstový systém dříve či později narazí na nějaký druh omezení. Tyto omezení (meze růstu) hrají důležitou roli v celém procesu. Operují zde jako vyrovnávající/stabilizující prvky celého cyklu. Také se na ně můžeme koukat jako prvky zpětné vazby, které určitým způsobem zastavují, či zpomalují dominanci expandujícího cyklu, může se tak stát zvýšením výstupních toků či naopak snížením vstupních toků v systému.

Neobnovitelné zdroje jsou charakteristické omezením velikostí/množstvím zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou naopak omezeny rychlostí výroby, což je rozhodně prvek, který se dá ovlivnit.

World3 – trocha historie

Donella Meadows byla významným průkopníkem v systémové dynamice, dále byla významnou osobou ve vědách o životním prostředí a mimo jiné učitelkou a spisovatelkou. Především byla vedoucím projektu Meze růstu. V roce 1972 jí její profesní kariéra zavedla do týmu vědců, který vyvinul počítačový model systémové dynamiky zaměřený na hlavní demograficko-ekonomické ukazatele. Tato simulace byla nazvána World3 (v překladu Svět3). World3 modeluje vývoj hlavních globálních ukazatelů, jako je stav populace, množství zdrojů, míra znečištění prostředí, objem průmyslové výroby atd. V čase na základě počátečních parametrů (kterým může být investice do technologií snižující znečištění) a desítek daných, vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi. Jako součást tohoto projektu vznikla vědecká zpráva a kniha Meze růstu (anglicky Limits to Grow). Kniha Meze růstu byla zcela přelomovým dílem, které předběhlo dobu o několik let. Meze růstu se dostaly na první stránky periodik po celém světě a vzbudily bezprecedentní debatu o kapacitách Země podporovat ekonomickou expanzi. Na popud této práce a v její návaznosti vzniklých debat se ukázalo, že pokud bude pokračovat exponenciální růst výroby a počtu obyvatelstva, tak nevyhnutelně dojde v dohledné době k demografické explozi a zároveň vyčerpání surovin, potravin a následné zničení životního prostředí, což jednoznačně povede ke krizi, která v dějinách lidstva nemá obdoby. Tato kniha, tak svým poselstvým ovlivnila generace ekologů, politiků a odborníků zabývajících se zemským systémem.

O 20 let později, v roce 1992, Meadowsová se svým vědeckým týmem podnikli pokračování práce na Mezích růstu. Tento projekt trval 2 roky a poté ho nazvali Překročení mezí. Hlavní část knihy se zaměřuje na analýzu důležitých problémů, jako jsou energetika, potraviny, růst populace, stav zásob a klimatické změny. Podobně jako v první knize jde o celkem průměrný výčet problémů, kde má člověk pocit, že jsou volena spíš horší data než ta reálná.

Hlavní sdělení projektů Meze růstu a Překročení mezí

• Hrozba
• (Meze růstu) Za předpokladu, že bude trvat současná tendence růstu světové populace, industrializace, znečišťování, produkce potravin a vyčerpávání přírodního bohatství, pak bude někdy v průběhu příštích sta let na této planetě dosaženo mezí růstu. Nejpravděpodobnějším důsledkem pak bude náhlý a nekontrolovatelný pokles populace i průmyslové kapacity.
• (Překroční mezí) Využívání životně důležitého přírodního bohatství i predikce mnoha druhů znečisťujících látek lidmi již překročilo míru, která je fyzicky udržitelná. Bez významného omezení toků materiálů a energie nastane v nadcházejících desetiletích nekontrolovatelný úpadek produkce potravin, využívání energie a průmyslové produkce na jednoho člověka.
• Možnost změny
• (Meze růstu) Tuto tendenci je možné změnit a je možné připravit podmínky ekologické a ekonomické stability, které by byly udržitelné daleko do budoucnosti. Stav globální rovnováhy lze navrhnout tak, aby byly uspokojeny základní materiální potřeby každého člověka na Zemi a aby každý člověk měl stejnou možnost uplatnění své individuální schopnosti.
• (Překročení mezí) Tento úpadek není nevyhnutelný. Aby bylo možné se mu vyhnout, jsou nezbytné dvě změny. První je komplexní revize politiky a praktik, které vedou k trvalému růstu materiální spotřeby a populace. Druhá představuje rychlý, drastický vzrůst efektivity, využívání materiálů a energie.
• Závěr
• (Meze růstu) Jestliže se lidstvo rozhodne usilovat o uskutečnění druhého bodu místo prvního, je jeho šance na úspěch tím větší, čím dříve začne pracovat na jeho dosažení.
• (Překročení omezení) Trvale udržitelná společnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přitažlivější než společnost, která se pokouší řešit své problémy neustálou expanzí. Přechod k trvale udržitelné společnosti vyžaduje pečlivé vyvážení dlouhodobých a krátkodobých cílů a důraz na přiměřenost, spravedlivost a kvalitu života, místo na velikost produktu. Tento přechod vyžaduje více než zvýšenou produktivitu a více než změnu technologie. Vyžaduje také zralost, soucit a moudrost.