Body působení

Úvod

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí." — Archimedes

Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem z teorie systémů. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Jedná se samozřejmě o páku. Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno. Nyní ale již dost o samotné páce, jak ji běžně chápeme (a používáme). Asi byste se totiž již chtěli dozvědět, jakou má páka souvislost s teorií systémů. Na tomto místě je třeba určit, jak budeme body působení definovat. Někteří autoři totiž definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému, ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému. Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem našeho tématu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.

Vysoké a nízké body působení

"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati." — Henry David Thoreau

Jedna z nejčastějších definic systému říká, že systém je soubor prvků a vazeb mezi nimi. Když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že v podstatě vše více či méně tuto definici splňuje. Systémy mohou být jednoduché nebo komplexní. Pro člověka jsou důležitější komplexní systémy - jako například ekonomický systém - protože bezprostředně ovlivňují kvalitu jeho života. Člověk se v takovémto komplexním systému pohybuje a snaží se jej ovlivňovat pro sebe žádoucím způsobem. Toto ovlivňování se děje právě prostřednictvím bodů působení. Ze zkušenosti víme, že změna může být takového charakteru, že odstraňuje pouze příznaky, nebo taková, že odstraňuje příčinu. Změnám odstraňujícím příznaky odpovídají malé body působení, změnám odstraňujícím příčiny odpovídají vysoké body působení. Představme si například situaci, kdy se nám doma neustále hromadí špinavé prádlo. Tento problém můžeme vyřešit buď tak, že nakoupíme větší koše na špinavé prádlo, nebo se sami nad sebou zamyslíme a něco uděláme se svou leností. První řešení je řešení příznaku, druhé řešení je řešení kořenové příčiny - naší lenosti. Je zřejmé, že z dlouhodobého hlediska je vždy lepší volit druhou variantu, protože ta předchází problému již v samém zárodku. Pokud se vrátíme k našemu příkladu, pak vyřešení problému s naší leností nám zaručí, že se prádlo nebude hromadit za všech okolností. Řešení s nákupem větších košů na špinavé prádlo pravděpodobně jenom povede k tomu, že i tyto koše nám začnou časem také přetékat. Příklad se špinavým prádlem však ukazuje jednoduchý systém, ve kterém je možné kořenový problém a vysoký bod působení k němu poměrně snadno nalézt. V komplexních systémech je bez hlubšího porozumění nalézt vysoké body působení velmi složité. Kontraintuitivní je dokonce i směr působení, pokud by se nám vysoký bod působení podařilo nalézt.

Pákový efekt můžeme vyjádřit následujícím způsobem:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle p\acute{a}kov\acute{y} \ efekt=\frac{\Delta{v\acute{y}stup}}{\Delta{vstup}}} ,

což můžeme upravit na:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle p\acute{a}kov\acute{y} \ efekt \times \Delta{vstup}=\Delta{v\acute{y}stup}} ,

a to lze dále upravit na:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle p\acute{a}kov\acute{y} \ efekt \times pr\acute{a}ce=zm\check{e}na}

Z výše zmíněného vyplývá, že změnu budeme chtít provést vynaložením co nejmenšího úsilí. Budeme tedy hledat co nejvyšší pákový efekt - bod působení, který nám zaručí, že i při vynaložení malé práce dojde k velké změně.

Jak nalézt vysoké body působení

"Potkali jsme nepřítele - a jsme jím my." — Pogo

Jeden z modelů

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, kořenové příčiny jsou spojeny s vysokými body působení. Dle jednoho z modelů je nejprve nutné nalézt kořenovou příčinu - a k ní poté nalézt vysoký bod působení. K tomu nám pomáhají tři nástroje: analýza kořenové příčiny, procesně řízené řešení problémů a analýza založená na modelu. Tyto tři nástroje jsou navzájem propojeny. Kvalitní analýzu kořenové příčiny je možné provést pouze při použití kvalitního procesu řešení, který bude fungovat pouze na základě kvalitní analýzy založené na kvalitním modelu.

Analýza kořenové příčiny

Řešení kořenové příčiny vs. příznaku

Jak název napovídá, tento nástroj se bude zabývat hledáním kořenové příčiny. Jde o soubor metod zaměřených na identifikaci kořenových příčin nebo událostí. Důvod, proč řešit problém tímto způsobem jsme již uváděli - je to z toho důvodu, že z dlouhodobého hlediska je lepší řešit příčinu namísto příznaku.

Na uvedeném schématu si můžeme všimnout dvou vrstev - vrstvy povrchové a vrstvy fundamentální. Povrchová vrstva obsahuje nízké body působení, které řeší příznaky. Tuto vrstvu je snadné pozorovat, proto řada řešení, která vycházejí z povrchní analýzy, nefungují. Řeší totiž pouze příznaky. Naopak fundamentální vrstva obsahuje vysoké body působení, které řeší kořenové příčiny. Tuto vrstvu ale není snadné pozorovat. Nalezení této vrstvy, a tedy i kořenových příčin a vysokých bodů působení vyžaduje hlubokou analýzu.

Vraťme se k našemu malému příkladu z úplného začátku, kde se nám hromadilo špinavé prádlo. Analýza kořenové příčiny může vypadat zjednodušeně například takto: Proč se mi stále hromadí špinavé prádlo? Mám příliš malé koše na špinavé prádlo? (bezprostřední příčina) Ne. Příliš často měním oblečení? Ne. Peru žřídka? Ano. Proč peru zřídka? Nemám čas? Ne. Jsem líný? Ano. atd.

Procesně řízené řešení problémů

Kaizen

Jedna ze základních definic říká, že proces je soubor činností přeměňující vstupy na výstupy. Z jakého důvodu nás ale toto v našem modelu zajímá? Důvody jsou především tyto dva:

• Protože je proces formálně definován, může být neustále zlepšován. Když se podíváme na některé světově úspěšné firmy, zjistíme, že svému úspěchu vděčí za svoje unikátní procesy, neustále zlepšování kterých jim umožnilo vyrábět unikátní vysoce kvalitní výrobky nebo poskytovat unikátní vysoce kvalitní služby.

• Proces může být daleko snadněji využit týmem řešitelů.

Procesně řízené řešení problémů je druhým z nástrojů našeho modelu pro řešení problémů v komplexních (sociálních) systémech. Aplikace a neustálé zlepšování procesu nám umožní provádět analýzu kořenových příčin nejlepším možným způsobem.

Analýza založená na modelu

Diagram kauzálních smyček

Jedná se o metodu, která pro analýzu a komunikaci výsledků využívá modelování. Základními typy modelování jsou diagram kauzálních smyček a simulační modelování, které může být v podobě diagramu stavů a toků. Diagram kauzálních smyček je určen pro předběžný konceptuální náhled na možné řešení problému, simulační modelování již ukazuje, jak se systém dynamicky chová.

Analýza založená na modelu je třetím nástrojem v našem modelu pro řešení problémů v komplexních (sociálních) systémech. Čím lepší model se nám podaří pro daný systém vytvořit, tím lepší máme následně pozici pro využití neustále zlepšovaného procesu pomáhajícího odhalit kořenové příčiny.