Simulace migrace populace do EU
Název: Simulace migrace populace do EU
Autor: Bc. Martina Riegerová (riem00)
Typ Modelu: Systémově dynamický
Contents
Definice problému
Migrace lidí do Evropy je velmi časté téma dnešní doby. Stále více a více lidí se všemožnými způsoby snaží do Evropy dostat za cílem zisku lepšího života. Podmínky v jejich zemích jsou velmi špatné, a to z více různých důvodů. V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních.
Migranti používají více tras, a to jak po moři, tak po pevnině. V této simulaci byly zvoleny čtyři nejvíce frekventované trasy a pět zemí, ze kterých v posledních letech přicestovalo nejvíce migrantů. Jedná se o trasy: Eastern Mediterranean Route, Western Balkan Route, Western Mediterranean Route a Central Mediterranean Route. Země použité v této simulaci jsou: Maroko, Algeria, Tunisko, Sýrie a Afghánistán. Migrantů je každým rokem opravdu hodně, nicméně ne všichni se však rozhodnou v Evropě zůstat, a vracejí se zpět do své země.
Metoda
Cílem této simulace je využití ukazatele migrační saldo, který vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v daných zemích, ke sledování počtu migrantů, kteří se do Evropy na trvalo dostanou. [1]
Jako nejvhodnější nástroj byl zvolen Vensim, ve kterém se bude sledovat na základě zvolených faktorů migrace ve sledovaném období 10 let.
Model
Jako první diagram je zde znázorněn model kauzálních smyček. Tento model je zobecněn, a má za úkol ukázat princip, jak migrace funguje. Jako druhý model je zde stock and flow diagram, který již bere v potaz vybrané země a trasy.
Proměnné modelu:
Veškerá data jsou ze dvou zdrojů. Jedním je tabulka, měsíční výkaz přesunu migrantů přes všechny trasy ze všech zemí [2], druhý zdroj je migrační atlas - dashboardy vytvořené přesně pro danou problematiku migrantů. [3] Všechna data upravena a dopočítaná do formy, která byla pro simulaci potřeba.
Migrační saldo: určuje rozdíl příchozích a odchozích migrantů. Cím vyšší číslo vyjde, tím více migrantů v Evropě zůstane. Jako initial value bylo použito migrační saldo 56728 vypočítané z dat z roku 2019 (2020 jsem vynechala z důvodu možného ovlivnění pandemií covid)
počet přistěhovaných - počet vystěhovaných
Počet přistěhovaných: součet migrantů ze všech čtyř tras na základě poměru počtu migrantů z dané země za rok 2019
(Central Mediterranean trasa + Eastern Mediterranean trasa + Western Balkan trasa + Western Mediterranean trasa) - (míra návratnosti Morocco + míra návratnosti Algeria + míra návratnosti Syria + míra návratnosti Tunisia + míra návratnostni Afghanistan)
Počet vystěhovaných: součet navrácených migrantů na základě poměru počtu migrantů k dané zemi za rok 2019
míra návratnosti Algeria + míra návratnosti Syria + míra návratnosti Morocco + míra návratnosti Tunisia + míra návratnostni Afghanistan
Míra návratnosti: procentuální statistika navrácení zpět do zemí odkud přišli vynásobená poměrem počtu migrantů z dané země v daném roce 2019
0.29*Morocco
0.19*Algeria
0.22*Tunisia
0.02*Syria
0.08*Afghanistan
Trasy: počet procházejících migrantů danou trasou dle poměru počtu obyvatel na danou zemi za rok 2019. jelikož bylo vybráno pět nejvíce frekventovaných zemí a čtyři nejpoužívanější trasy, tak se u dvou tras stalo to, že jimi prošli migranti z více vybraných zemí, než je jen jedna.
Eastern Mediterranean = Syria + Afghanistan
Western Balkan = Syria
Central Mediterranean = Tunisia
Western Mediterranean = Morocco + Algeria
Země: poměr počtu migrantů na danou zemi v roce 2019 v závislosti na faktorech
Maroko = 0.1011 * inform risk Morocco * politický faktor Morocco / development index Morocco
Algeria = 0.064 * inform risk Algeria / development index Algeria * politický faktor Algeria
Tunisko = 0.0429 * inform risk Tunisia / development index Tunisia * politický faktor Tunisia
Sýrie = 0.3407 * inform risk Syria / development index syria * politický faktor Syria
Afghánistán = 0.4512 * inform risk Afghanistan / development index Afghanistan * politický faktor Afghanistan
Inform risk: Celkový index inform rizika identifikuje země ohrožené humanitárními krizemi a katastrofami, které by mohly zemi výrazně poškodit. Inform riziko lze použít k seskupení zemí na základě jejich aktuální úrovně rizika a trendu v předchozích letech. Například velké zvýšení v zemích, kde již existuje vysoká míra rizika, lze použít k jejich upřednostnění z hlediska zvýšené prevence krizí a katastrof, připravenosti a reakce. Čím vyšší číslo v rozmezí 0-10 index obsahuje, tím vyšší riziko se v zemi objevuje.
Development index: Index lidského rozvoje ukazuje skóre země podle jejího sociálně-ekonomického vývoje (zdraví, vzdělání a obecná životní úroveň) v rozmezí od 0 (nejnižší vývoj) do 1 (nejvyšší rozvoj).
Politický faktor: kombinace indexu míru a politické stability. Čím větší je výsledek daného faktoru, tím více ovlivňuje příchod migrantů.
peace index Morocco * 100 / political stability Morocco
Peace index: Globální index míru ukazuje relativní klid států a území po celém světě podle různých proměnných. Hodnoty se pohybují od 1,11 (nejklidnější) do 3,81 (nejméně mírné).
Political stability: Politická stabilita a absence násilí / terorismu ukazuje skóre toho, jak lidé v zemi / teritoriu vnímají potenciál politické nestability, násilí nebo terorismu v této oblasti, mezi 0 (nejméně stabilní) a 100 (nejstabilnější).
Výsledky
Výsledkem simulace je graf a tabulka znázorňující predikovaný přísun migrantů do Evropy v následujících 10 letech. Z grafu lze vyčíst, že na základě daných faktorů dochází k nárustu. Pokud se situace v zemích nezlepší, tak se očekává, že migrantů bude čím dál víc, a již za 7 let by se tedy dal očekávat až dvojnásobný nárust. Simulace nebere v potaz možná úmrtí migrantů v průběhu jejich pohybu do Evropy, bere v potaz jen ty plně dokončené přesuny.
Závěr
Simulace byla vytvořena dle čerstvých statistik pro pět zemí, ze kterých proudí největší množství migrantů, a čtyři nejfrekventovanější trasy, a byla úspěšná, nicméně to, jak se bude situace v zemích vyvíjet v budoucnosti, může radikálně změnit výsledky. Proto byl zvolen časový úsek predikce pouze 10 let. Většina faktorů je dosti nevyzpytatelná, proto byly v simulaci k faktorům nastaveny posuvníky, takže se dá predikovat i se změnami indexů. Zisk dat obecně k přísunu migrantů do Evropy nebyl nejjednodušší, nicméně nakonec jsem objevila krásný a rozsáhlý atlas migrací – sérii aktualizovaných dashboardů, s informacemi přímo ke stavu migrací.
Kód
Reference
- ↑ wikipedie Lidská migrace [online] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A1_migrace
- ↑ 2.0 2.1 frontex přesuny migrantů [online] Dostupné z: https://frontex.europa.eu/we-know/migratory-map/
- ↑ 3.0 3.1 Atlas migrantů dashboardy[online] Dostupné z: https://migration-demography-tools.jrc.ec.europa.eu/atlas-migration/