Šíření luteránství na území dnešního Německa v 16. století

Základní údaje

Název simulace: Šíření luteránství na území dnešního Německa v 16. století

Datum zpracování: LS 2017/18

Autor: Vojtěch Hyvnar

Typ modelu: Multiagentní

Modelovací nástroj: NetLogo 6.0.3

Definice problému

Začátkem 16. století došlo ve Svaté říši římské, konkrétně na území dnešního Německa, k reformaci církve, kdy na základě učení Martina Luthera vzniklo nové vyznání - luteránství. Luteránství se z Wittenbergu, kde Martin Luther učil, rozšířilo na velkou část německého území a také do některých ostatních částí Svaté říše římské - například území dnešní Francie, Rakouska, Švýcarska či Belgie. Luteránství se však nerozšířilo na celé území dnešního Německa, část regionů zůstala katolická.

Tento model simuluje šíření luteránství v Německu, z Wittenbergu do ostatních regionů v závislosti na jejich geopolitických vlastnostech. Model je tvořen na mapě sestávající z historických regionů Svaté říše římské, které se nacházely na území dnešního Německa. Mapa pokrývá celé dnešní Německo a historické regiony Svaté říše římské zasahují do částí sousedních zemí, konkrétně do Francie, Polska, Rakouska, Belgie a Švýcarska.

Cíl

Cílem simulace je zjistit, jak geopolitická situace jednotlivých regionů ovlivňuje adaptaci nové víry a co by muselo vést k tomu, aby se celé území dnešního Německa stalo plně luteránské.

Model a jeho parametry jsou samozřejmě velice zjednodušeným odrazem reality, jelikož se jedná o opravdu komplexní problém.

Detailní popis modelu

Pro co nejpřesnější simulaci na už tak ne úplně přesných datech je počátek modelu nastaven na letopočet 1500, i když samotná Lutherova filozofie se začala po Německu šířit až zhruba v roce 1517.

Mapa jako základ modelu

V 16. století obsahovala Svatá říše římská celkem 10 říšských krajů, což byly vyšší územně-správní celky říše. Kromě dnešního Německa tyto kraje pokrývaly část dnešního Polska, Rakousko, Belgii, Nizozemsko a část Francie. Vzhledem k tomu, že záměrem simulace bylo zkoumání luteránství pouze na území Německa, říšské kraje a země, které toto území nepokrývaly (tzn. Rakouský a Burgundský kraj, dále například země Koruny České či Švýcarsko), jsem z mapy vyřadil. Na mapě tedy zbylo těchto 8 krajů pokrývající německé území:

Mapa daných říšských krajů, na které se odehrává simulace.

• Bavorský kraj
• Francký kraj
• Hornorýnský kraj
• Švábský kraj
• Dolnorýnsko-Vestfálský kraj
• Kraj porýnských kurfiřtství
• Hornosaský kraj
• Dolnosaský kraj

(pozn. Kraj porýnských kurfiřtství vznikl po sněmu v roce 1512 a Hornosaský a Dolnosaský kraj vznikly po rozdělení Saského kraje)

Dané říšské kraje jsem poté rozdělil do menších oblastí podle měst/sídel

Každá oblast má na mapě svou specifickou, unikátní barvu korespondující s barevnou paletou NetLoga. Díky této barevné paletě dokážu v simulaci rozlišit obyvatele jednotlivých oblastí a upravit jejich chování a parametry. Tato mapa je pak obklopena černou barvou značící zbytek Evropy a modrou barvou značící moře (no-go zones). Tvorba mapy byla časově dost náročná, ve finále jsem použil celkem 69 barev pro 69 oblastí, kdy na jeden říšský kraj připadá v průměru zhruba 9 oblastí. Jednotlivé říšské kraje jsem od sebe barevně odlišil, ale vzhledem k tomu, že krajní odstíny (tmavé a světlé) jednotlivých barev částečně splývají, na první pohled nemusí být úplně zřejmé zařazení některých oblastí.

Mapa je pak v jednom z prvních kroků importována do modelu. Menší problém je zde ten, že při importu pro NetLogo docela velkého obrázku (zhruba 2000px * 2000px) dojde ke zmenšení (v modelu jsem použil velikost 400px * 400px, a patches o velikosti 1 pixel) obrázku a v místech, kde se dvě barvy potkávají, dojde ke klasickému blendu dvou barev a vzniku pixelů s odstíny jiných barev [nejsem grafický expert, nikdy jsem nezjistil, co se v těchto situacích vlastně děje], což způsobuje možné vytvoření části obyvatelstva jinde, než by měli správně vytvoření být měli. Toto je však opravdu minimální množina vytvořených agentů, a proto se tímto problémem zabývat nemusím. Kde však bylo potřeba tento problém ošetřit byli vytvoření luteráni jelikož jejich výskyt na začátku simulace musí být jen a pouze v oblasti Wittenbergu. Barva jejich území je proto super-unikátní a nemělo by docházet k vytvoření této barvy blendem dvou dalších někde jinde na mapě.

Vstupní data

Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt časově velmi vzdálený dnešní době, nebylo úplně nejjednodušší získat potřebná data případně vůbec vymyslet, jaká data použít. Považoval jsem za důležité získat a použít data o počtu obyvatel jednotlivých území, ale jelikož sčítání lidu v době minulé nebylo moc praktikováno, kompletní data o počtech obyvatel kterékoli evropské země de facto neexistují. Známe jen hrubý počet obyvatel v zemi samotné (v Německu v roce 1500 to bylo údajně kolem 12 milionů, v celé Evropě pak necelých 60 milionů obyvatel) a také počty obyvatel zhruba stovky německých měst. Ostatní cifry můžou být jen a pouze spekulativní. Z toho důvodu jsem se rozhodl, že počet obyvatel jednotlivých území v modelu bude reprezentován počtem obyvatel jejich mocenských celků v roce 1500.

Tam, kde to bylo zjistitelné, jsem zároveň využil také údajů o počtech obyvatel v daných regionech a městech v roce 1600, čili o 100 let později. Z těchto dat jsem poté vypočetl koeficient růstu počtu obyvatel v těchto oblastech za 1 týden [základní časová jednotka v modelu]:

   k = [obyvatelstvo(1600) - obyvatelstvo(1500)]^(1/100) / 52

Dalším údajem, který vstupoval

Parametry modelu:

počet luteránů v regionu Wittenbergu počty katolíků dle jednotlivých území (počty obyvatel - reálná data z 16. stol.) pravděpodobnost konvertování katolíků v závislosti na jejich území:

  - vzdálenost od Wittenbergu
  - ekonomická síla/důležitost daného regionu 
  - náboženská situace v sousedních regionech
  - typ vlády v regionu (svobodné říšské město/knížecí biskupství aj.)

[předpokládaný min. počet území je 13, max. kolem ~30, pokud mi to barevná paleta dovolí] pravděpodobnost konvertování luterána pravděpodobnost, že člověk samovolně opustí své náboženství a stane se ateistou frekvence, jak často budou lidé evaluovat svou náboženskou situaci střední délka života (podloženo reálnými daty)