Vulcano/cs
Contents
Sopka
Sopka, nebo také vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují na zemský povrch. Může k tomu docházet na souši i pod vodou. Většina lidí má sopku zafixovanou jako horninu kuželovitého tvaru, ale nemusí tomu tak být. Sopky jsou projevem sopečné (vulkanické) činnosti, jejíž podstatná část probíhá pod povrchem země. Sopečná činnost bývá doprovázena i dalšími jevy jako například zemětřesení či hydrotermální aktivita (vznik gejzírů a horkých pramenů) [1]. V historii lidstva si sopečné činnosti vyžádaly již statisíce obětí [2].
Popis sopky
Existuje několik typů sopek, které se od sebe liší především tvarem a typem erupcí, ke kterým u nich dochází. Obecně však můžeme sopku popsat jako je tomu na obrázku Popis sopky.
Magmatický krb
Magmatický krb je velký podzemní prostor, který se nachází zhruba 5 – 30 km pod povrchem země. Jak již název napovídá, jedná se o místo, kde se kumuluje magma, které si razí cestu od zemského pláště směrem k povrchu země. Pokud narazí na překážku, začne se hromadit a vznikne magmatický krb. Magmatické krby jsou pod velkým tlakem, který se může postupem času zvyšovat s přibývajícím magmatem a může dojít k proražení překážky a následnému úniku magmatu na zemský povrch v podobě erupce sopky [3].
Pokud se velká část magmatu uvolní ven z magmatického krbu, nacházejícího se v malé hloubce pod zemským povrchem, může dojít k propadu části sopky do částečně vyprázdněného magmatického krbu. Výsledkem tohoto procesu je vznik kaldery, což je prohlubeň ve tvaru kráteru, která se od něj liší svojí velikostí a mechanismem vzniku. Průměr kalder se pohybuje mezi 1 – 50 km [4].
Magma
Magma je komplexní směsí roztavených hornin, krystalů a plynů. U většiny magmatu je nejvýraznějším prvkem oxid křemičitý, jehož množství značně ovlivňuje viskozitu magmatu. Čím více oxidu křemičitého magma obsahuje, tím více je viskózní a tedy neschopné velkého proudění. Naopak magma s menším množstvím oxidu křemičitého je více tekuté [5].
Magma vzniká v zemském plášti za vysokého tlaku a teploty, která se pohybuje okolo 700 – 1300°C. Postupně si pak může najít cestu až na povrch země, kde se magma označuje jako láva, i když se jedná stále o stejný materiál [5].
Sopečný kužel
Sopečný kužel je výsledkem sopečné činnosti. Je budován unikající lávou a ostatním materiálem při sopečných erupcích. Tvar sopečného kužele je dán především typem erupce, který u dané sopky nastává a složením magmatu [1].
Sopouch
Sopouch je vulkanický přívodní kanál, který vede skrze sopku a propojuje magmatický krb a kráter sopky. Při vulkanických erupcích proudí sopouchem magma z magmatických krbů na povrch země [1].
Kráter
Sopečný kráter se nachází na vrcholu sopečného kužele a je to místo, odkud uniká většina materiálu při sopečných erupcích [1].
Parazitický kráter
Občas se může stát, že si vystupující magma najde jinou cestu než skrze kráter na vrcholu sopky a prodere se bokem sopečného kuželu. V takovýchto případech hovoříme o tzv. parazitických kráterech [1].
Mrak sopečného popela
Kromě již zmíněné lávy, mohou být ze sopky při vulkanických erupcích vyvrženy i plyny nebo pevný materiál, který je souhrnně označovan jako pyroklastika. Ta zahrnuje různorodé úlomky všech velikostí od jemného sopečného popela a prachu po objemné bomby.
Nezpevněná pyroklastika, která dopadne na zemský povrch, se souhrnně označuje jako tefra. Pokud se smíchá s jiným nesopečným materiálem, je označována jako tufit [1].
