Zadání LS 2016/2017
 | Na tuto stránku vkládejte svá zadání. Nezapomeňte se podepsat. Můžete použít ~~~~ (čtyři tildy) k automatickému podpisu. Používejte Ukázat náhled, abyste si prohlédli Váš výsledek před konečným odesláním. |
| Prosíme, snažte se formulovat Vaše zadání pečlive. S ohledem na to, že jde o Vaši semestrální práci, očekáváme adekvátní úsilí vynaložené na zadání. Nezapomeňte, že hlavním výsledkem má být výzkumná zpráva, což znamená, že Váš simulační model musí generovat takové výsledky, které jsou konkrétní, měřitelné a ověřitelné. Pečlivě promyslete, jakým způsobem budete vyvíjet Váš model, odvoďte entity, které budete používat, nakreslete si diagram modelu, zvažte, co budete měřit. Teprve pokud máte o modelu dostatečně přesnou představu, vložte Vaše zadání. A samozřejmě, nezapomeňte si prosím přečíst Jak na simulace. |
 | Abychom se vyhnuli případnému budoucímu nedorozumnění, prosíme, ověřte si, že máte tučné schváleno někde v našem komentáři pod Vaším zadání. Pokud tam není schváleno, znamená to, že Vaše zadání dosud schváleno nebylo. |
Contents
Zadání
Epidemie Eboly
V afrických zemích propukla epidemie Eboly. Počet subjektů bude 1000. Lékaři vyvinuli experimentální lék, který by mohl fungovat a vydávají se s ním od Afriky. Skupina mediků obsahuje 5 lidí v ochranných oblecích, takže riziko nákazy u nich je minimální. Mezitím se nemoc šíří. Její inkubační doba je 7-10dní, přenáší se tělními tekutinami (slzy, kýchání...) nebo při kontaktu s krví (rozškrábaný strup, pořezání...). Úmrtnost je od 60 do 100%. Smrt nebo uzdravení, které závisí na fyzické kondici jedince (děti a senioři jsou nejvíce ohrožení), nastává v rozmezí 6-10 dnů. Dříve, než se Ebola potvrdí, je nakažený testován na malárii či choleru. Takže než proběhnou testy, může být na podání možné protiláky pozdě. Cílem je zjistit výši úmrtnosti, pokud se nakaženým stihne podat experimentální protilátka. Simulace v NetLogo.
--Hanka (talk) 07:39, 12 May 2017 (CEST)
- Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. Tomáš (talk) 07:17, 18 May 2017 (CEST)
Předefinováno a upraveno. --Hanka (talk) 10:17, 18 May 2017 (CEST)
Šíření epidemie
Tématem simulace je šíření epidemie (nemoci) mezi lidmi.
Lidé budou mít tři stavy: zdraví, nakažení, v inkubační době. Zdravý člověk může být s určitou pravděpodobností infikován nakaženým člověkem, ale i člověkem v inkubační době (s nižší pravděpodobností). Nemoc potřebuje na plné propuknutí určitou inkubační dobu. Pokud člověk v inkubační době dosáhne nemocnice, uzdraví se. Pokud ne, stane se nakaženým a už ho nelze vyléčit. Nakažený člověk se přesune do karantény. Zdraví lidé se budou karanténě vyhýbat. Uzdravený člověk je imunní vůči nemoci a už nemůže být nakažen (má protilátky proti nemoci).
V simulaci půjde nastavit počet nemocnic, celkový počet lidí, počáteční počet nakažených lidí, pravděpodobnost přenosu nemoci a inkubační doba. Karanténa bude pouze jedna. Budou sledovány počty zdravých a nakažených lidí, lidí v inkubační době, počet uzdravených lidí a počet lidí v karanténě. Epidemie (nemoc) se přenáší blízkostí (dva lidé u sebe) s určitou pravděpodobností, která půjde nastavit (nakažlivost nemoci). Pravděpodobnost bude vyšší u nakažených lidí než u lidí v inkubační době.
V simulaci budou zobrazeny nemocnice, karanténa a lidé budou barevně odlišení podle jejich stavu (zdravý, nakažený, v inkubační době, uzdravený).
Cílem je ověřit, jak se bude epidemie šířit při různých nastaveních parametrů, jako je pravděpodobnost přenosu (nakažlivost), inkubační doba, počet nemocnic, počet lidí a počáteční počet nakažených.
Simulace bude řešena v Netlogo.
Xkrep35 (talk) 07:48, 12 May 2017 (CEST)
- Zajímavé, ale k ničemu. Použijte skutečnou nemoc, prostudujte prameny, reálné pravděpodobnosti šíření, atd. a zkuste úlohu předefinovat. Tomáš (talk) 07:18, 18 May 2017 (CEST)
Využitelnost nočního parkoviště ve městě
Simulace zkoumá noční využitelnost parkovišť v závislosti na jejich cenách. Pro zjednodušení přijíždí všechna auta parkovat ve stejný čas (např. v 9 večer) a zůstávají na parkovišti přes noc. V této městské části Prahy bydlí studenti, důchodci, zaměstnaní a nezaměstnaní, jež jsou ochotni platit za parkovací místa odlišné ceny. Ceny jednotlivých míst se liší podle toho, zda se místa nacházejí přímo u bytů na sídlišti či v okrajových částech. Platba za parkování se platí na každý večer zvlášť (parkovací karty tato simulace nezohledňuje).
Uživatelé automobilů se v této lokalitě nachází v poměru 50% zaměstnaných, 7% nezaměstnaných (včetně matek na mateřské), 30% důchodců a 13% studentů. Cena jednotlivých parkovacích míst je předmětem simulace, nicméně aby pražská část neztrácela, minimální hranice nejlevnější části je 30Kč za večer (pod tuto částku nemůže cena za parkování nikdy klesnout). Zaměstnaní jsou ochotni zaplatit maximálně 80 Kč, nezaměstnaní 55 Kč, důchodci 50 Kč a studenti 60 Kč za jeden večer. Městská část je rozdělena do čtyř parkovacích zón, přičemž v nynější době stojí noční parkování v první zóně 75Kč, ve druhé 60Kč, ve třetí 50 Kč, a ve čtvrté 40 Kč.
Simulace zkoumá, zda je v této městské části dostatek cenově dostupných parkovacích míst – zda by neměli dostupnost parkování upravit pomocí přenastavení cen. Pokud nějaké auto nenajde vhodné místo pro parkování, tuto oblast opustí.
Prostředí: NetLogo 6.0.1.
--Xvamm01 (talk) 07:56, 12 May 2017 (CEST)
- Tohle je dobré téma, ale nerozumím, odkud berete ty maximální ceny za parkování. A ta proporce jednotlivých segmentů je odkud? Zdroj? Tomáš (talk) 07:21, 18 May 2017 (CEST)
K procentuální struktuře obyvatelstva jsem použila Sociálně demografickou analýzu městské části Prahy 10 a údaje od Českého statistického úřadu. Pro výši cen, kterou jsou jednotlivé skupiny ochotny zaplatit za parkování jsem provedla průzkum, kdy jsem z každé skupiny oslovila 5-10 lidí a zeptala se jich na názor. Uvedené ceny jsou průměrem sebraných dat. Minimální cenu 30,- za parkování mi zodpověděli na městském úřadě. Byl to sice subjektivní odhad paní na přepážce, nicméně k účelu této simulace si myslím, že by měl být dostačující. --Monika (talk) 10:00, 18 May 2017 (CEST)
Zombie apokalypsa
Simulace se bude odehrávat na začátku a v průběhu post apokalyptické budoucnosti, kde se objeví první zombie a začne simulaci šíření . Simulace se zaměří na obě strany a to jak lidi, kteří budou mít možnost přežití založenou na jídle, zbraních, oblečení a lécích. Navíc každé úmrtí bude mít ke zrodu nového zombie. Lidé podléhají normálnímu životnímu cyklu, narození a přirozené úmrtí. Na druhé straně zombie potřebují k přežití lidi jako potravu a pokud bude nedostatek lidí, začnou vymírat. Zombie, v případě zničení lidstva, vyhynou. Počáteční proměnné pro nastavení: Počet lidí, množství volně dostupných zásob (jídlo, léky,…) Simulace bude řešena v programu VENSIM a cílem bude simulovat reálné přežití lidí. Pro zjištění šance přežití budou vybudované soběstačná, bezpečná místa, bunkry (počet nastavitelný) se zásoby (množství nastavitelné). Simulace by sloužila pro armádu/y, v případě nastání této hypotetické situace.
--Xkutv05 (talk) 10:15, 15 May 2017 (CEST)
- V případě systémové dynamiky jde hlavně o hledání zákonitostí a správného nastavení parametrů, tak aby uživatel simulace věděl, co má pak v praxi udělat, aby dosáhnul svého cíle - tedy kdo by byl uživatelem takovéto simulace (hypoteticky) a v čem by mu pomáhala? Oleg.Svatos (talk) 22:22, 13 May 2017 (CEST)
- OK. Schváleno. Pozor pak na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné, tam kde to jde. Oleg.Svatos (talk) 21:30, 16 May 2017 (CEST)
Akustika místnosti
Co budu simulovat?
Simulovat budu akustické chování místnosti. Konkrétně bych rád nasimuloval místnost, ve které se bude nacházet několik frekvenčně a intenzivně rozdílných zvukových zdrojů. Tyto zdroje budou moci být uspořádány po místnosti a jednotlivé zvuky, které tyto zdroje budou vydávat, budou namodelovány jako vzdalující se kružnice s různými barvami, v zavilosti na intenzitě těchto zvuků. Do místnosti pak v simulaci bude možno přidávat či odebírat akustická ošetření a pozorovat tak, jaký má vliv toto akustické upravení místnosti na pohyb zvuků.
Cíle simulace
Cílem simulace je zjistit, jaký vliv má akustické ošetření na chování zvuků a celkovou akustiku v místnosti.
Prostředí, ve kterém budu simulaci realizovat
NetLogo
--Xdosj28 15:20, 12 May 2017 (CEST)
Divadelní spolek
Simulace má představovat chod divadelního spolku, který vedu. Hlavním cílem simulace je zjistit, co vše ovlivňuje potenciální návštěvníky při výběru divadelní hry a divadla, které se chystají navštívit. Ráda bych zachytila veškeré požadavky, které rozhodnutí diváka ovlivňují, co upřednostňují, co na ně působí apod. Dále bych chtěla zjistit, jak těmito požadavky ovlivňují celý chod divadelního spolku, divadla a jak zlepšením těchto požadavků a zároveň zlepšením atraktivity celého spolku a divadla docílit většího počtu diváků, vyšších příjmů a nižších nákladů. Simulace bude řešena v programu VENSIM.
--xvana12 11:13, 16 May 2017 (CEST)
- OK. Schváleno. Pozor pak na kvantifikaci vztahů - je to třeba odvodit na základě nějakých dat ať je simulace realistická/ smysluplná.
Louže prvoků
Předmětem je simulace prostředí tvořeného navzájem si soupeřícími prvoky. Na zacyklené plátno je při inicializaci simulace rozmístěno dané množství prvoků s rozdílnými počátečními vlohami ve vlastnostech jako je rychlost, velikost (~síla), senzorický dosah,… Prvoci jsou v neustálém náhodném pohybu, který korigují v reakci na své sousedy v senzorickém dosahu. Při střetu dvou prvoků silnější vstřebá slabšího. Pozřený prvok zaniká a vítězi jsou upraveny vlastnosti (nabude na velikosti, je pomalejší,…). Prvoci, kteří po určitý čas nemají potravu také zanikají (u větších a silnějších je tento čas kratší). Zaměřuji se na výsledky prvoků vzhledem k nastavení počátečních vloh a v rámci zjednodušení neuvažuji další prvky prostředí a systém rozmnožování.
Cílem simulace je analyzovat, jaké počáteční vlohy jsou pro prvoky nejvýhodnější a prozkoumat dynamiku systému a vývoje vlastností v závislosti na nastavení vstupních parametrů.
Simulaci budu realizovat v prostředí NetLogo.
FrantišekN (talk) 16:50, 16 May 2017 (CEST)
- Téma se mi libí, jen potřebuju vědět, jak uvedete parametry do souladu s realitou. Tomáš (talk) 07:25, 18 May 2017 (CEST)
Aquapark
Předmětem simulace je zachycení provozu Aquapalace Praha a všech doprovodných služeb včetně připojeného hotelu. Hlavním cílem je zachycení všech důležitých vztahů, které mohou ovlivňovat budoucí chod aquaparku a hotelu - toho lze využít např. při rozhodování o rozšíření prostor, rozsahu nabízených služeb, nastavení cen atd. Simulace by umožňovala zadání výchozích hodnot a následné sledování všech ovlivňovaných entit jako např. Počet zákazníků, Zisk, Vytížení atd. Zdrojem dat pro simulaci je veřejná výroční zpráva aquaparku a hotelu Aquapalace Praha z roku 2016. Simulace bude realizována v prostředí Vensim.
Xskom38 (talk) 12:18, 17 May 2017 (CEST)
- OK. Schváleno. Pozor na kvantifikaci vztahů, ať je to realistické/ smysluplné. Oleg.Svatos (talk) 20:42, 17 May 2017 (CEST)
