Economy of medieval farmer/cs

From Simulace.info
Revision as of 11:48, 1 June 2017 by Xdosj28 (talk | contribs)
Jump to: navigation, search

Definování středověkého farmáře

Středověk, je epocha, která trvala asi jeden tisíc let a to přibližně mezi roky 500 n.l. a 1500 n.l. Pro účely popsání středověkého farmáře, je tedy nutné přesněji definovat toto období a s ním související události, sociální poměry, dostupné technologie a v neposlední řadě počasí. Všechny tyto faktory totiž výrazně ovlivňují chování popisovaného systému.

Definujme tedy tento systém v období kolem roku 1350 (polovina 14. století), které je ve střední Evropě, kam bude zasazen i popis systému, charakterizováno jasnou sociální strukturou, využíváním trojpolního zemědělství, celkovým poklesem teplot a nebezpečím epidemií, jako byla například epidemie černého moru (1346 - 1353).

Systém ekonomiky středověkého farmáře, tedy můžeme rozdělit na jednotlivé složky, které budou popsány v následujícím článku:

  • Trojpolní zemědělství
  • Sociální poměry
  • Počasí
  • Nebezpečí ve středověku

Zemědělství ve středověku

Trojpolní zemědělství

Trojpolní zemědělství

Trojpolní zemědělství je způsob obdělávání půdy, který se vyvinul během 12. a 13. století n.l. Trojpolní zemědělství je založeno na roční bázi a regeneraci oseté půdy. Na rozdíl od svého předchůdce - dvojpolního zemědělství, se snaží odstranit rizika spojená s neúrodou, zapojením další seváné půdy.[1]

Jak již název napovídá, jedná se o rozdělení osévané půdy na tři části - jař, ozim a úhor.

  • Jař - označuje část osévané půdy, která byla oseta na jaře
  • Ozim - označuje část osévané půdy, která byla oseta na podzim
  • Úhor - tato část půdy nebyla oseta záměrně, aby se stihla zregenerovat. V praxi se na této části půdy pásl dobytek, pro zajištění jejího hnojení a zároveň k tomu, byla až třikrát do roka zorána.

Jednotlivé části osévané půdy se pak během roku střídali: jař se změnil na ozim, ozim se nechal ladem a úhor byl oset jako jař. Díky této technice, která je považována za jednu z agrárních revolucí, se výrazně zmenšilo riziko hladomoru, protože pokud byla například díky nepříznivému počasí zničena úroda na jaře, byla zajištěna úroda na podzim. Změna z klasického dvojpolního zemědělství na trojpolní přinesla průměrně trojnásobně, až čtyřnásobně větší výsevek.

Zdroje:

  1. Vašků, Z. (2001). Vývoj základních systémů exopolace krajiny