Difference between revisions of "Causal Loop Diagram/cs"
(→Postup tvorby diagramu kauzálních smyček) |
(→Postup tvorby diagramu kauzálních smyček) |
||
Line 11: | Line 11: | ||
= Postup tvorby diagramu kauzálních smyček = | = Postup tvorby diagramu kauzálních smyček = | ||
Na začátku tvorby diagramu kauzálních smyček, se nejdříve zkuste zamyslet, jaké kvantifikovatelné ukazatele/objekty systému jsou pro vás zajímavé a jaké ''události'' jsou významné pro pochopení struktury a chování modelu. | Na začátku tvorby diagramu kauzálních smyček, se nejdříve zkuste zamyslet, jaké kvantifikovatelné ukazatele/objekty systému jsou pro vás zajímavé a jaké ''události'' jsou významné pro pochopení struktury a chování modelu. | ||
− | Pokud například vytváříte diagram zachycující dynamiku efektivity prodejního oddělení, tak pravděpodobně budete chtít váš diagram postavit kolem ukazatele ''měsíční | + | Pokud například vytváříte diagram zachycující dynamiku efektivity prodejního oddělení, tak pravděpodobně budete chtít váš diagram postavit kolem ukazatele ''měsíční prodeje'' a budete hledat události, které ho ovlivňují. |
+ | Pokuste si uvědomit, jak se hodnota ukazatele, o který se zajímáte vyvíjí v čase. Roste exponenciálně? Osciluje? Růst se zpomaluje (S-Křivka)? | ||
+ | Ve chvíli, kdy znáte hlavní objekt/ukazatel systému, o který se zajímate, znáte události, který na něj mají vliv a uvědomujete si průběh vývoje jeho hodnoty, můžete přistoupit k tvorbě diagramu za pomocí kombinací základních typů kauzálních smyček, které dohromady vysvětlí jeho chování. | ||
+ | |||
+ | Postup může být následující: | ||
+ | |||
+ | # Přemýšlejte o elementech diagramu jako o proměnných, které mohou nárůstat nebo klesat. Nelámejte si hlavu s tím, pokud pro ně nedokážete určit jednotku nebo měřítko. | ||
+ | #* Jako název proměnné používejte raději podstatné jméno, nežli sloveso. Nárůst/pokles (tedy určitá akce) těchto proměnných je potom vyjádřena šipkami. Proto například "cena" je vhodnější název pro proměnnou, než "zvyšující se cena". | ||
+ | #* Ujistěte se, že je jasné z názvu proměnné, kterým ''směrem'' se její hodnota zvyšuje. Je lepší použít název proměnné " | ||
+ | |||
==Příklady== | ==Příklady== |
Revision as of 00:28, 16 June 2014
Contents
Úvod
Příběh na začátek
Syntaxe diagramů kauzálních smyček
Příklady
Typy smyček v diargamech
Příklady
Postup tvorby diagramu kauzálních smyček
Na začátku tvorby diagramu kauzálních smyček, se nejdříve zkuste zamyslet, jaké kvantifikovatelné ukazatele/objekty systému jsou pro vás zajímavé a jaké události jsou významné pro pochopení struktury a chování modelu. Pokud například vytváříte diagram zachycující dynamiku efektivity prodejního oddělení, tak pravděpodobně budete chtít váš diagram postavit kolem ukazatele měsíční prodeje a budete hledat události, které ho ovlivňují. Pokuste si uvědomit, jak se hodnota ukazatele, o který se zajímáte vyvíjí v čase. Roste exponenciálně? Osciluje? Růst se zpomaluje (S-Křivka)? Ve chvíli, kdy znáte hlavní objekt/ukazatel systému, o který se zajímate, znáte události, který na něj mají vliv a uvědomujete si průběh vývoje jeho hodnoty, můžete přistoupit k tvorbě diagramu za pomocí kombinací základních typů kauzálních smyček, které dohromady vysvětlí jeho chování.
Postup může být následující:
- Přemýšlejte o elementech diagramu jako o proměnných, které mohou nárůstat nebo klesat. Nelámejte si hlavu s tím, pokud pro ně nedokážete určit jednotku nebo měřítko.
- Jako název proměnné používejte raději podstatné jméno, nežli sloveso. Nárůst/pokles (tedy určitá akce) těchto proměnných je potom vyjádřena šipkami. Proto například "cena" je vhodnější název pro proměnnou, než "zvyšující se cena".
- Ujistěte se, že je jasné z názvu proměnné, kterým směrem se její hodnota zvyšuje. Je lepší použít název proměnné "