Difference between revisions of "Queueing theory/cs"
(→Charakteristiky týkající se počtu požadavků) |
(→Analýza systému hromadné obsluhy) |
||
Line 123: | Line 123: | ||
===Charakteristiky týkající se počtu požadavků=== | ===Charakteristiky týkající se počtu požadavků=== | ||
− | Zjišťujeme půrměrnou délku fronty <math> | + | Zjišťujeme půrměrnou délku fronty <math>N_t</math> nebo průměrný počet požadavků v systému <math>N</math>. |
===Pravděpodobnostní charakteristiky=== | ===Pravděpodobnostní charakteristiky=== | ||
+ | Z hlediska optimalizace a matematických analýz jsou velmi důležité matematické charakteristiky. Mezi ty nejdůležitější se řadí pravděpodobnost, že: | ||
+ | systém nepracuje (že není využit) nebo naopak, že pracuje | ||
+ | nově příchozí požadavek bude muset čekat ve frontě | ||
+ | v systému je <math> \eta </math> požadavků | ||
+ | požadavek nebude moci přistoupit k obsluze (systém s omezenou kapacitou míst ve frontě) | ||
===Nákladové charakteristiky=== | ===Nákladové charakteristiky=== | ||
+ | Pokud jsme schopni vyjádři náklady na čekání požadavků, prostoje nebo využití obslužných linek, je možné nákladově zefektivnit chod systému | ||
+ | minimální náklady na provoz za určitý čas | ||
+ | optimální počet obslužných linek v provozu | ||
+ | |||
===Analytické vs. simulační řešení=== | ===Analytické vs. simulační řešení=== | ||
==Reference== | ==Reference== | ||
<references /> | <references /> |
Revision as of 14:30, 17 June 2015
Contents
Teorie hromadné obsluhy (Teorie front)
Jednou z podskupin diskrétních simulací je teorie hromadné obsluhy, v češtině často nazývaná jako "Teorie front".
Úvod
Teorie front zkoumá systémy, na které opakovaně přicházejí sekvence požadavků a jejich výskyt je náhodný. Zjišťujeme tak například potřebnou kapacitu zdrojů, nebo optimální využití výrobních linek. Tato chování se dají nasimulovat do tzv. stochastických modelů. Cílem těchto modelů je analýza stávajících systémů a nalezení nejvhodnějšího způsobu optimalizace. Zároveň se musí optimalizovat množství lidí čekajících ve frontě a vytížení obslužných linek. Pro simulování frontových systémů potřebujeme informace o vstupním toku (např. jak často přijde nový požadavek na server), o frontovém systému, který se vytvoří, pokud požadavek nemůže být ihned vyřízen a organizace obsluhy - počet volných jednotek vykonávající proces obsluhy a jejich popis. Pokud mluvíme o vstupu jako o zákazníkovi, nejedná se o zákazníka v striktním slova smyslu, ale může to být proces, služba, člověk ale i jakýkoliv požadavek čekající na vyřízení.
systém | obslužné linky | požadavky |
---|---|---|
banka | úředníci u přepážky | klienti |
výrobní linka | místa na výrobní lince | výrobky |
ordinace u lékaře | lékař | pacienti |
lyžařské středisko | vleky | lyžaři |
benzínová pumpa | čerpací stojany | vozidla |
samoobsluha | pokladny, nákupní vozíky | zákazníci |
Schéma teorie front
- Objekty vyžadující obsluhu (zákazníci, jednotky, požadavky)
- Množina jednotek přicházející v úvahu pro hromadnou obsluhu
- Časová posloupnost vstupu jednotek
- Množina jednotek čekajících na obsluhu
- Systém realizující obsluhu
- Časová posloupnost výstupu
Základní informace nutné k řešení
Pro analýzu a návrh/optimalizaci systémů hromadné obsluhy je nutné znát základní parametry:
Vstupní tok
Zdroj požadavků, hraje velmi důležitou roli při analýze systémů hromadné obsluhy. I přesto, že v reálném světě jsou všechny vstupy konečné, při analýze systémů hromadné obsluhy se je lze považovat za nekonečné. "Zákazníci" mohou do systému vstupovat jednotlivě nebo hromadně - popis těchto příchodů probíhá pomocí intenzity příchodů (počet požadavků, které do systému přijdou za časovou jednotku), nebo pomocí intervalů mezi příchody. Např. za hodinu přijde průměrně 8 požadavků za hodinu, potom je interval mezi příchody 1/8 hodiny.
- Deterministický příchod požadavků
Intervaly mezi příchody požadavků jsou fixní hodnoty.
- Stochastický
Intervaly příchodů jsou proměnlivé, a proto bývají definovány pomocí pravděpodobnostních rozdělení. Toto rozdělení zjistíme analýzou empirických dat. Pro většinu případů lze využít rozdělení exponenciální [1] a využívá parametr Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \lambda} pro označení intenzity příchodů. Střední hodnota tohoto rozdělení je určena jako: Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle E(X) = (\frac{1}{\lambda})} .
Doba trvání obsluhy
Stejně jako při deklaraci intenzity vstupů se využívají popisy deterministické nebo pravděpobobnostní. Nejčastější je opět rozdělení exponenciální, nyní s parametrem Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \mu} , který označuje intenzitu obsluhy. Střední doba trvání obsluhy dostaneme jako: Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle E(X) = (\frac{1}{\mu})}
Pokud je v systému zahrnuto více obslužných systémů, mohou se zapojovat sériově nebo paralelně do sítí. Tím se zvýší množství vyřízených požadavků při stejném časovém úseku. U paralelně zapojených systému se klade důraz na jejich zaměření (ne všechny mohou poskytovat stejné služby).
Frontový režim
Ne vždy jsou všechny požadavky hned vyřízeny a z tohoto důvodu se u obslužných linek mohou tvořit fronty "zákazníků" čekajících na vyřízení. Řád fronty určuje, jak probíhá práce s požadavky ve frontě čekajícími. U paralelně zapojených systémů se rozlišují dva typy fronty - jedním typem je fronta, ze které odchází požadavky ke všem obslužným linkám postupně a druhý, kde se před každým obslužným systémem vytváří fronta vlastní.
- FIFO (First-in / First-out)
Požadavky přistupují k obsluze ve stejném pořadí, ve kterém přišly
- LIFO (Last-in / First-out) = LCFS (Last-come / first-served)
Fronta kdy jdou jako první na řadu ty požadavky, které přišly jako poslední
- SIRO (Service in Random Order)
Náhodný způsob výběru
- PRI (Priority queue)
Požadavky přicházejí s předem definovanými prioritami. Pokud se ve frontě sejde víc požadavků se stejnou prioritou, pokračuje podle klasicky definovaného způsobu (např. FIFO, LIFO, SIRO)
Kendallova klasifikace
D.G. Kendall byl anglický statistik a matematik, v 50. letech zavedl notaci pro jednotnou charakteristiku systémů hromadné obsluhy. Jelikož jsou systémy hromadné obsluhy velmi komplexní, je nutné standardizovat jejich značení pro zjednodušení následných výpočtů.
Profesor David George Kendall [2]
15 January 1918 – 23 October 2007 člen the Royal Society (1964) |
---|
Anglický statistik a matematik Zasadil se o rozvoj teorie pravděpodobnosti, statistické analýzy tvarů a vzhledu Vyučoval v Oxfordu a Cambridge Ocenění * Royal Statistical Society 1955 the Guy Medal in Silver, 1981 the Guy Medal in Gold * London Mathematical Society 1980 Senior Whitehead Prize, 1989 De Morgan Medal |
Jelikož tyto informace nejsou v praxi dostačující, rozšířil se model o další 3 klasifikační třídy.
Na jednotlivé pozice se do modelu dosazují kódy (výsledný model může mít až šestimístný kód - A/B/C/D/E/F)[3]
- A
Pravděpodobností rozdělení intervalů mezi příchody požadavků, nejčastěji:
M - exponenciální rozdělení
D - konstantní interval mezi příchody
G - obecné rozdělení se střední hodnotou a směrodatnou odchylkou
- B
Pravděpodobnostní rozdělení doby obsluhy, stejné jako A (M,D,G)
- C
Počet paralelně zapojených obslužných linek
- D
Kapacita obslužného systému (neuvedeno = Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \infty} )
- E
Zdroje požadavků (neuvedeno = Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \infty} )
- F
Systém fronty (FIFO, LIFO, ...)
Např. zápis systému M/M/1/ Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \infty} / Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \infty} /FIFO se zjednodušeně zapíše M/M/1
Analýza systému hromadné obsluhy
Teorie front se v praxi využívá k určení optimální kapacity obslužných systémů. Pokud jdeme například k lékaři na magnetickou rezonanci, musíme se objednávat dlouho dopředu. Rezonance má své časové limity pro obsloužení jednotlivých pacientů (časové náklady aj.), frontu můžeme urychlit, pokud například přidáme další převlékací místnost - jeden pacient je na MRI, druhý pacient se může připravit, po skončení první pacient rovnou odchází do převlékárny, druhý ho střídá. Pomocí teorie front můžeme určit, jak se zrychlí objednávání pacientů, pokud přidáme další přístroj, jaký by měl být minimální časový rozestup v objednávání pacientů aj.
Časové charakteristiky týkající se požadavků
Zjišťujeme především průměrnou dobu požadavků strávenou ve frontě před obsluhou, označujeme symbolem Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle T_f} a průměrnou dobu strávenou v systému (celkově) Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle T} .
Charakteristiky týkající se počtu požadavků
Zjišťujeme půrměrnou délku fronty Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle N_t} nebo průměrný počet požadavků v systému Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle N} .
Pravděpodobnostní charakteristiky
Z hlediska optimalizace a matematických analýz jsou velmi důležité matematické charakteristiky. Mezi ty nejdůležitější se řadí pravděpodobnost, že:
systém nepracuje (že není využit) nebo naopak, že pracuje nově příchozí požadavek bude muset čekat ve frontě v systému je Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle \eta } požadavků požadavek nebude moci přistoupit k obsluze (systém s omezenou kapacitou míst ve frontě)
Nákladové charakteristiky
Pokud jsme schopni vyjádři náklady na čekání požadavků, prostoje nebo využití obslužných linek, je možné nákladově zefektivnit chod systému
minimální náklady na provoz za určitý čas optimální počet obslužných linek v provozu
Analytické vs. simulační řešení
Reference
- ↑ JABLONSKÝ, Josef. Operační výzkum: kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002, 323 s. ISBN 80-864-1923-1.
- ↑ Divergiendo: 23 de octubre: David Kendall. Divergiendo [online]. 2012 [cit. 2015-06-16]. Dostupné z: https://divergiendo.wordpress.com/2012/10/23/23-de-octubre-david-kendall/
- ↑ JABLONSKÝ, Josef. Operační výzkum: kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002, 323 s. ISBN 80-864-1923-1.