Difference between revisions of "Succes to the Successful/cs"
(→Úvod) |
(→Příklad) |
||
| (77 intermediate revisions by the same user not shown) | |||
| Line 1: | Line 1: | ||
| + | {{DISPLAYTITLE:Úspěch úspěšným}} | ||
| + | Pokud neradi čtete, postačí vám následující [https://www.youtube.com/watch?v=JhdS1b5B4_A video] | ||
| + | |||
| + | __TOC__ | ||
| + | |||
=Úvod= | =Úvod= | ||
| − | <ref name=" | + | Systémové archetypy dle Senge (2006) jsou vzory ve strukturách umělých, přírodních a společenských systémů. <ref name="zero">Senge, P. M. (2006). The fifth discipline: The art & practice of the learning organization (updated ed.). New York, NY: Doubleday. </ref> |
| + | Tyto archetypy nám poskytují nástroj pro zkoumání života společenských systémů, jako jsou korporace, vládní agentury, vojenské organizace či vzdělávací instituce. | ||
| + | Jsou užitečné pro pochopení vzorců v rámci systémů. | ||
| − | + | Následující článek se bude zabývat jedním z nich, a to archetypem ''Úspěch úspěšným'' (dále jen STS - Success to the Successful). | |
=Problém= | =Problém= | ||
| − | = | + | Meadows (2008) popsal STS jako soutěž o zdroje. <ref name="six">Meadows, D. (2008). Thinking in systems. White River Junction, VT: Chelsea Green Publishing.</ref> |
| + | |||
| + | Ať už v podnikání, vzdělávání nebo dokonce v ekologii; ti, kteří úspěšně získají nejvíce zdrojů, mají tendenci dále a dále rozšiřovat svůj úspěch, někdy na úkor těch, kteří mají zdroje minimální. | ||
| − | =Zajímavosti= | + | [[File:sts2.jpg| 700px]] <ref name="four">Success-to-the-Successful-Archetype - www.insightmaker.com[online]. Dostupné z: [http://www.insightmaker.com/article/24406/Success-to-the-Successful-Archetype odkaz] </ref> |
| + | |||
| + | |||
| + | V podnikání vedoucí pracovníci využívají znalosti, zkušenosti a organizační politiku k rozšíření svého úspěchu. Meadows uvedl příklad na hře monopoly, která se podobá obchodnímu světu. | ||
| + | Hráči soutěží o koupi majetků a rozšiřují hotely, které s přibývajícími koly přinášejí stále větší a větší zisk/úspěch. Ve vzdělání závisí úspěšnost studentů na dostupnosti zdrojů jimiž jsou např. dostupnost kvalitních škol a učitelů, osobní motivace, finanční stav a podpora rodiny a okolí. V ekologi soutěží zvěř o potraviny a bezpečnost, a ti úspěšní přežívají dále. Všechna "odvětví" v životě soutěží o prostředky a ti, kteří jsou úspěšní, získají přístup k dalším zdrojům, které jim zajistí úspěch ještě větší. | ||
| + | <ref name="five">Educational Attainment: Success to the Successful [online]. Dostupné z: [http://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1133735.pdf odkaz] </ref> | ||
| + | |||
| + | =Příklad = | ||
| + | |||
| + | Převzato <ref name="one">Success to the Successful - system-thinking.org [online]. Dostupné z: [http://www.systems-thinking.org/theWay/sss/ss.htm odkaz] </ref>: | ||
| + | |||
| + | Zvažte situaci, kdy jsou dva projektoví manažeři, Jane a Tom, zodpovědní za řízení podobných projektů. Jejich manažerka, Sarah, má fixní množství zdrojů/prostředků, které přiděluje na své projekty. Zpočátku postupovali oba projekty podobně. | ||
| + | V jednu chvíli se Sarah rozhodla přidělit více prostředků projektu Jane (z jakéhokoli důvodu). | ||
| + | |||
| + | [[File:loop-zero.jpg | 500px]] | ||
| + | |||
| + | Poté co to udělala, tj. přidělila více prostředků Jane, muselo dojít automaticky k odečtení zdrojů z projektu Toma. Tento krok způsobil, že Jane dosáhla o trochu většího úspěchu než Tom a to způsobí další přidělování zdrojů Jane. | ||
| + | Je jasné, že bude Sarah podporovat projekty s lepšími výsledky. Postupem času se Tomovi snižují prostředky a tím se zhoršují i jeho výsledky. A tak se propast mezi Jane a Tomem prohlubuje. Pro Sarah je jednoznačným vítězem Jane. | ||
| + | |||
| + | Co si však Sarah neuvědomuje je to, že ve skutečnosti vytváří vítěze a poraženého prostřednictvím svého alokačního schématu. | ||
| + | Tento systém je níže znázorněn jako jeden cyklus. | ||
| + | |||
| + | [[File:loop-one.jpg | 500px]] | ||
| + | |||
| + | =Znázornění "propasti" úspěchu = | ||
| + | |||
| + | Pro [factor] = 0.4 a [pulse] = 0 jsou zdroje rovnoměrně přiděleny, což produkuje stálou akumulaci úspěchu pro a a b. | ||
| + | |||
| + | [[File:graph-zero.jpg | 500px]] <ref name="four">Success-to-the-Successful-Archetype - www.insightmaker.com[online]. Dostupné z: [http://www.insightmaker.com/article/24406/Success-to-the-Successful-Archetype odkaz] </ref> | ||
| + | |||
| + | Pro [when] = 4 a [puls] = 0,1, vidíme velmi rychlou odchylku ve výsledcích a a b. Malý rozdíl postupem času narůstá. | ||
| + | |||
| + | [[File:graph-one.jpg | 500px]] <ref name="four">Success-to-the-Successful-Archetype - www.insightmaker.com[online]. Dostupné z: [http://www.insightmaker.com/article/24406/Success-to-the-Successful-Archetype odkaz] </ref> | ||
| + | |||
| + | A pro [when] = 4 a [pulse] = 0.4 vidíme ještě rychlejší odchylku úspěchu a a b. | ||
| + | |||
| + | [[File:graph-two.jpg | 500px]] <ref name="four">Success-to-the-Successful-Archetype - www.insightmaker.com[online]. Dostupné z: [http://www.insightmaker.com/article/24406/Success-to-the-Successful-Archetype odkaz] </ref> | ||
| + | |||
| + | = Zajímavosti = | ||
| + | |||
| + | Přemýšleli jste někdy nad tím, proč hodiny běží .. ''po směru'' hodinových ručiček? Anebo proč QWERTY klávesnice je standardem pro prakticky všechny "anglické" klávesnice? Jsou to opravdu "nadřazené" technologie anebo zvítězila náhoda? | ||
| + | Odpověď na tuto otázku můžeme vyložit pomocí našeho archetypu. | ||
| + | |||
| + | Když vynalezli hodiny, existovaly konkurenční návrhy pro směr otáčení. To, co nyní označujeme jako ''po směru'' hodinových ručiček a ''proti směru'' hodinových ručiček, mohlo být klidně obráceně. Neexistovala (a ani neexistuje, podle mě) žádná mechanická výhoda jednoho směru nad druhým. Jeden jednoduše dosáhl většího '''počátečního přijetí'''. Výsledkem je, že dnes nám přijde "proti směru" nepřirozený. | ||
| + | |||
| + | [[File:qwertz.jpg|500px]] <ref name="two">Success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps - thesystemsthinker.com [online]. Dostupné z: [http://www.thesystemsthinker.com/using-success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps/ odkaz] </ref> | ||
| + | |||
| + | Klávesnice QWERTY byla například záměrně navržena tak, aby zpomalila psaní, protože při rychlém psaní docházelo k uvíznutí mechanických kladívek na psacím stroji. A ačkoli mechanický problém zaseknutých kladívek dnes již neexistuje, pokusy o nahrazení QWERTY jiným nadstandardním designem (např. Klávesnice DVORAK) neměly velký úspěch (R2). Systém QWERTY se stal důsledkem smyček "Úspěch k úspěšnému". Zrovna tento příklad lze zařadit i do tzv. "kompetenční pasti". Na začátku zvolíme jednu věc (rozložení klávesnice, určitý software), který používáme a s postupem času se čím dál tím více dostáváme do kompetenční pasti, protože ji ovládáme lépe a lépe (jsme "úspěšní") a tak se nám nechce vzít jinou alternativu. | ||
=Závěr= | =Závěr= | ||
| + | |||
| + | “Success to the Successful” is one of the toughest structures an organization has to overcome because many choices are often made subconsciously, influenced by the momentum of past actions. It is easy to become trapped in your success by continuing to learn how to do the same thing better. Applying the archetype can hopefully help you design your successes to be a product of continual learning rather than the inertia of past achievements. | ||
| + | <ref name="two">Success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps - thesystemsthinker.com [online]. Dostupné z: [http://www.thesystemsthinker.com/using-success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps/ odkaz] </ref> | ||
=Zdroje= | =Zdroje= | ||
Latest revision as of 09:49, 9 June 2018
Pokud neradi čtete, postačí vám následující video
Úvod
Systémové archetypy dle Senge (2006) jsou vzory ve strukturách umělých, přírodních a společenských systémů. [1] Tyto archetypy nám poskytují nástroj pro zkoumání života společenských systémů, jako jsou korporace, vládní agentury, vojenské organizace či vzdělávací instituce. Jsou užitečné pro pochopení vzorců v rámci systémů.
Následující článek se bude zabývat jedním z nich, a to archetypem Úspěch úspěšným (dále jen STS - Success to the Successful).
Problém
Meadows (2008) popsal STS jako soutěž o zdroje. [2]
Ať už v podnikání, vzdělávání nebo dokonce v ekologii; ti, kteří úspěšně získají nejvíce zdrojů, mají tendenci dále a dále rozšiřovat svůj úspěch, někdy na úkor těch, kteří mají zdroje minimální.
V podnikání vedoucí pracovníci využívají znalosti, zkušenosti a organizační politiku k rozšíření svého úspěchu. Meadows uvedl příklad na hře monopoly, která se podobá obchodnímu světu.
Hráči soutěží o koupi majetků a rozšiřují hotely, které s přibývajícími koly přinášejí stále větší a větší zisk/úspěch. Ve vzdělání závisí úspěšnost studentů na dostupnosti zdrojů jimiž jsou např. dostupnost kvalitních škol a učitelů, osobní motivace, finanční stav a podpora rodiny a okolí. V ekologi soutěží zvěř o potraviny a bezpečnost, a ti úspěšní přežívají dále. Všechna "odvětví" v životě soutěží o prostředky a ti, kteří jsou úspěšní, získají přístup k dalším zdrojům, které jim zajistí úspěch ještě větší.
[4]
Příklad
Převzato [5]:
Zvažte situaci, kdy jsou dva projektoví manažeři, Jane a Tom, zodpovědní za řízení podobných projektů. Jejich manažerka, Sarah, má fixní množství zdrojů/prostředků, které přiděluje na své projekty. Zpočátku postupovali oba projekty podobně. V jednu chvíli se Sarah rozhodla přidělit více prostředků projektu Jane (z jakéhokoli důvodu).
Poté co to udělala, tj. přidělila více prostředků Jane, muselo dojít automaticky k odečtení zdrojů z projektu Toma. Tento krok způsobil, že Jane dosáhla o trochu většího úspěchu než Tom a to způsobí další přidělování zdrojů Jane. Je jasné, že bude Sarah podporovat projekty s lepšími výsledky. Postupem času se Tomovi snižují prostředky a tím se zhoršují i jeho výsledky. A tak se propast mezi Jane a Tomem prohlubuje. Pro Sarah je jednoznačným vítězem Jane.
Co si však Sarah neuvědomuje je to, že ve skutečnosti vytváří vítěze a poraženého prostřednictvím svého alokačního schématu. Tento systém je níže znázorněn jako jeden cyklus.
Znázornění "propasti" úspěchu
Pro [factor] = 0.4 a [pulse] = 0 jsou zdroje rovnoměrně přiděleny, což produkuje stálou akumulaci úspěchu pro a a b.
Pro [when] = 4 a [puls] = 0,1, vidíme velmi rychlou odchylku ve výsledcích a a b. Malý rozdíl postupem času narůstá.
A pro [when] = 4 a [pulse] = 0.4 vidíme ještě rychlejší odchylku úspěchu a a b.
Zajímavosti
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč hodiny běží .. po směru hodinových ručiček? Anebo proč QWERTY klávesnice je standardem pro prakticky všechny "anglické" klávesnice? Jsou to opravdu "nadřazené" technologie anebo zvítězila náhoda? Odpověď na tuto otázku můžeme vyložit pomocí našeho archetypu.
Když vynalezli hodiny, existovaly konkurenční návrhy pro směr otáčení. To, co nyní označujeme jako po směru hodinových ručiček a proti směru hodinových ručiček, mohlo být klidně obráceně. Neexistovala (a ani neexistuje, podle mě) žádná mechanická výhoda jednoho směru nad druhým. Jeden jednoduše dosáhl většího počátečního přijetí. Výsledkem je, že dnes nám přijde "proti směru" nepřirozený.
Klávesnice QWERTY byla například záměrně navržena tak, aby zpomalila psaní, protože při rychlém psaní docházelo k uvíznutí mechanických kladívek na psacím stroji. A ačkoli mechanický problém zaseknutých kladívek dnes již neexistuje, pokusy o nahrazení QWERTY jiným nadstandardním designem (např. Klávesnice DVORAK) neměly velký úspěch (R2). Systém QWERTY se stal důsledkem smyček "Úspěch k úspěšnému". Zrovna tento příklad lze zařadit i do tzv. "kompetenční pasti". Na začátku zvolíme jednu věc (rozložení klávesnice, určitý software), který používáme a s postupem času se čím dál tím více dostáváme do kompetenční pasti, protože ji ovládáme lépe a lépe (jsme "úspěšní") a tak se nám nechce vzít jinou alternativu.
Závěr
“Success to the Successful” is one of the toughest structures an organization has to overcome because many choices are often made subconsciously, influenced by the momentum of past actions. It is easy to become trapped in your success by continuing to learn how to do the same thing better. Applying the archetype can hopefully help you design your successes to be a product of continual learning rather than the inertia of past achievements. [6]
Zdroje
- ↑ Senge, P. M. (2006). The fifth discipline: The art & practice of the learning organization (updated ed.). New York, NY: Doubleday.
- ↑ Meadows, D. (2008). Thinking in systems. White River Junction, VT: Chelsea Green Publishing.
- ↑ 3.0 3.1 3.2 3.3 Success-to-the-Successful-Archetype - www.insightmaker.com[online]. Dostupné z: odkaz
- ↑ Educational Attainment: Success to the Successful [online]. Dostupné z: odkaz
- ↑ Success to the Successful - system-thinking.org [online]. Dostupné z: odkaz
- ↑ 6.0 6.1 Success-to-the-successful-to-avoid-competency-traps - thesystemsthinker.com [online]. Dostupné z: odkaz
