User:Brcm00

Název simulace: Supply Chain Management malého podniku

Autor: Bc. Milan Brchel, brcm00

Typ modelu: Systémová dynamika

Modelovací nástroj: Vensim

Definice problému

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod. Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu. Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku. Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

Metoda

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných. Simulace by měla zodpovědět zejména následující:

• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?

• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

Simulace se vztahuje na jeden měsíc a předpokládá i intepretaci dalších ukazatelů, které by mohly zajímat management podniku. Simulace je spuštěna 4x (v této dokumentaci označeno jako S1 až S4) pro jinou hodnotu Procentuálního plánu počtu dodaného zboží.

Model

Následující obrázek představuje dynamícké chování systému za použití přístupu Stock and Flow Diagramu.

Obrázek 1: Stock and flow diagram SCM malého podniku

Nastavení modelu je následující:

• Units for Time = Day

• INITIAL TIME = 0

• FINAL TIME = 30 (Představuje simulaci SCM na jeden měsíc)

• TIME STEP = 1

• Save results every TIME STEP (Ukládá výsledky jednou za každý den)

Model předpokládá, že podnik má pouze jeden druh zboží a každá objednávka má právě jeden kus tohoto zboží.

Proměnné modelu

Objednávky zákazníků = INTEGER(RANDOM UNIFORM(800, 1500, 1))

• Zaokrouhleno na celá čísla pomocí INTEGER

• V kusech

Procentuální plán počtu dodaného zboží

• S1 = 1

• S2 = 1.1

• S3 = 1.15

• S3 = 1.2

Procentuální použitelnost závozů = RANDOM UNIFORM(0.75, 1 , 0)

• V simulaci je tato proměnná interpretována jako hlavní problém

Dodané zboží na sklad = INTEGER((Objednávky zákazníků*Procentuální plán počtu dodaného zboží)*Procentuální použitelnost závozů)

• Zaokrouhleno na celá čísla pomocí INTEGER

• V kusech

Podnikový sklad = INTEG(Dodané zboží na sklad-Dodané objednávky zákazníkům, 1000)

• Na sklad se vejde pouze 1500 zboží, pokud je zde více, zboží se hromadí a kazí

• V kusech

Dodané objednávky zákazníkům = IF THEN ELSE(Podnikový sklad >=Objednávky zákazníků, Objednávky zákazníků, Podnikový sklad)

• Pokud není na skladu dostatek zásob pro vyřízení objednávek zákazníků, je sklad kompletně vyskladněn a nevyřízené objednávky jsou zobrazené v Neuskutečněný výnos

• V kusech

Cena zboží = 500

• V měně CZK

Náklad zboží = Cena zboží*Dodané zboží na sklad

• V měně CZK

Cena objednávky = 750

• V měně CZK

Výnos z objednávky = Cena objednávky*Dodané objednávky zákazníkům

• V měně CZK

Neuskutečněný výnos = (Objednávky zákazníků*Cena objednávky) - (Dodané objednávky zákazníkům*Cena objednávky)

• V měně CZK

Zisk podniku = Výnos z objednávky-Náklad zboží

• V měně CZK

Výsledky

Následující tabulka 1 zobrazuje počet chybových dnů podniku. Chybový den je den, kdy podnik měl na skladě více než 1500 ks zboží a tím pádem docházelo ke špatnému uložení zboží (špatné místo/teplota), docházelo k nechtěnému hromadění. Druhým typem chybových dnů jsou dny s neuskutečněným výnosem, tedy nedošlo k naplnění potřeb zákazníků, což snižuje důvěru zákazníků v podnik a zároveň podnik přichází o výnosy.

Scénář Simulace 1 se potýká s 23 dny, kdy na skladě nebylo potřebné množství zboží, což je druhý nejhorší výsledek s společně s nejnižším ziskem pro podnik. Simulace 2 dokázala snížit počet dnů, kdy nebylo doručeno 100 % objednaného zboží o 10 a zároveň se zvýšil zisk bezmála o 700 000 Kč. Oproti tomu se jeden den nahromadilo zboží, což znamená, že zákazníkům mohlo přijít zboží v nižší kvalitě. Následující simulace s číslem 3 opět snižuje počet chybových dnů na 11 a zároveň zvyšuje zisk od dalších bezmála 300 000 Kč. Poslední scénář, kdy je na sklad doručeno největší množství zboží, ukazuje 90 % dnů s nahromaděním zboží a další 3 s neuskutečněným výnosem. Chyby se nevyskytují ve stejné dny.

Tabulka číslo 2 zobrazuje všechny vypočítané ukazatele pro jednotlivé scénáře za měřený měsíc, nejsou zobrazeny ty, u kterých se nehodí počítat jejich sumu. Zároveň je zelenou a červenou barvou zobrazen nejlepší a nejhorší výsledek za každý ukazatel. Oranžová označuje druhý nejlepší výsledek.

První simulační scénář dodá nejméně zboží zákazníkům, tím je nejmenší i celkový výnos. Zároveň je zde vidět ztráta 3,6 milionu Kč a v celku nejnižší dosažený zisk. Druhý scénář dosáhl druhého nejvyššího dosaženého zisku, ale stále je zde vysoký neuskutečněný výnos. Třetí scénář je z pohledu ziskovosti tím nejlepším, dále neuskutečněný výnos se oproti minulému snížil o 1 milion Kč. Poslední scénář se chlubí vysokému počtu dodaných objednávek, nicméně dodané zboží od dodavatele je bez mála dvojnásobné, což se projevilo v nejvyšších nákladech a tím pádem i třetímu nejhoršímu podnikovému zisku.

Závěr

Pokud se přihlédne k výsledkům plynoucím z tabulky 1, pro management podniku je nejvýhodnější nastavit dodávky podle scénáře simulace 3, jedná se o největší zisk a nejméně vyskytnutých chyb, tím pádem se podnik nevystavuje takovému reputačnímu riziku.

Závěry druhé tabulky jasně ukazují, že scénář 1 je příliš minimalistický, podnik tak přichází o velké množství peněz. Čtvrtý scénář je přesný opak. Z pohledu ziskovosti je jasné, že je potřeba hledat mezi těmito scénáři. Druhý scénář se potýká se stále velkým ztrátám, kvůli neuskutečněným výnosům. Třetí scénář je doporučením, jak by podnik měl řídit svůj SCM. Nejlepší by ovšem bylo najít řešení mezi druhým a třetím scénářem, tedy neuskutečněný výnos přesunout do výnosů zvýšením dodaných objednávek zákazníkům.

Nic z tohoto by se nemuselo řešit, pokud by byly přijaty takové pravidla, aby nedocházelo ke znehodnocování/nesnižování množství zboží před dodáním na sklad.

Model by se dále mohl použít k následujícímu:

• Simulace na základě měnění procentuální použitelnosti zboží,

• počtu místa na podnikovém skladu,

• reklamace nedodaného zboží, tedy neuskutečněného výnosu, od dodavatelů.

Kód

Simulační projekt ve Vensim + Excel s výpočty: File:SCM simulace.zip