Leverage points/cs

Úvod

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí." — Archimedes

Body působení (anglicky leverage points - doslova "pákové body") jsou pojmem ze systémové dynamiky. Anglický název je spojen s jedním z nejjednodušších strojů, o kterém jsme se učili již na základní, případně střední škole, a se kterým se setkáváme takřka denně v běžném životě. Jedná se samozřejmě o páku.

Zalovíme-li v naší paměti, možná si vzpomeneme na nějaké základní zákony, které se páky týkají. Pravděpodobně jsme si mimo jiné zapamatovali i něco v tom smyslu, že působíme-li na delší rameno páky, pak nemusíme vynakládat takové množství síly, jako kdybychom působili na její kratší rameno.

Někteří autoři definují body působení jako místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému, ale jiní jako místo v systému, kde může být změna aplikována, a dále rozlišují "nízké" a "vysoké" body působení, kdy první jmenované odpovídají definici první skupiny autorů, tj. místo v systému, kde malá změna způsobí velkou změnu celého systému. Nízké body působení jsou pak takové, kde malá změna způsobí malou změnu celého systému.

Argumenty by se našly jistě pro tu i druhou stranu, ale to není předmětem tohoto textu. Logické z mého pohledu se zdá zvolit druhou variantu, tj. chápat body působení jako místo, kde lze změnu provést. Je to z toho důvodu, že u páky také a priori nepředpokládáme, že působíme na její delší rameno.

Pákový efekt můžeme vyjádřit následujícím způsobem:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle p\acute{a}kov\acute{y} \ efekt=\frac{\Delta{v\acute{y}stup}}{\Delta{vstup}}} ,

což můžeme upravit na:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle p\acute{a}kov\acute{y} \ efekt \times \Delta{vstup}=\Delta{v\acute{y}stup}} ,

a to lze dále upravit na:

Failed to parse (MathML with SVG or PNG fallback (recommended for modern browsers and accessibility tools): Invalid response ("Math extension cannot connect to Restbase.") from server "https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/":): {\displaystyle p\acute{a}kov\acute{y} \ efekt \times pr\acute{a}ce=zm\check{e}na}

Změnu budeme chtít provést vynaložením co nejmenšího úsilí. Budeme tedy hledat co nejvyšší pákový efekt - bod působení, který nám zaručí, že i při vynaložení malé práce dojde k velké změně.

Vysoké a nízké body působení

Bod působení jako páka

"Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati." — Henry David Thoreau

Jedna z nejčastějších definic systému říká, že systém je soubor prvků a vazeb mezi nimi. Když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že v podstatě vše více či méně tuto definici splňuje. Systémy mohou být jednoduché nebo komplexní. Pro člověka jsou důležitější komplexní systémy - jako například socio-ekonomický systém - protože bezprostředně ovlivňují kvalitu jeho života. Člověk se v takovémto komplexním systému pohybuje a snaží se jej ovlivňovat pro sebe žádoucím způsobem. Toto ovlivňování se děje právě prostřednictvím bodů působení.

Ze zkušenosti víme, že změna může být takového charakteru, že odstraňuje pouze příznaky, nebo taková, že odstraňuje příčinu. Změnám odstraňujícím příznaky odpovídají malé body působení, změnám odstraňujícím příčiny odpovídají vysoké body působení.

Představme si například situaci, kdy se nám doma neustále hromadí špinavé prádlo. Tento problém můžeme vyřešit buď tak, že nakoupíme větší koše na špinavé prádlo, nebo se sami nad sebou zamyslíme a něco uděláme se svou leností. První řešení je řešení příznaku, druhé řešení je řešení kořenové příčiny - naší lenosti. Je zřejmé, že z dlouhodobého hlediska je vždy lepší volit druhou variantu, protože ta předchází problému již v samém zárodku. Vyřešení problému s naší leností nám zaručí, že se prádlo nebude hromadit za všech okolností. Řešení s nákupem větších košů na špinavé prádlo pravděpodobně jenom povede k tomu, že i tyto koše nám začnou časem také přetékat. Příklad se špinavým prádlem však ukazuje jednoduchý systém, ve kterém je možné kořenový problém a vysoký bod působení k němu poměrně snadno nalézt. V komplexních systémech je bez hlubšího porozumění nalézt vysoké body působení velmi složité. Kontraintuitivní je dokonce i směr působení, pokud by se nám vysoký bod působení podařilo nalézt.

Jak nalézt vysoké body působení

"Potkali jsme nepřítele - a jsme jím my." — Pogo

Jeden z modelů

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, kořenové příčiny jsou spojeny s vysokými body působení. Dle jednoho z modelů je nejprve nutné nalézt kořenovou příčinu - a k ní poté nalézt vysoký bod působení. K tomu nám pomáhají tři nástroje: analýza kořenové příčiny, procesně řízené řešení problémů a analýza založená na modelu. Tyto tři nástroje jsou navzájem propojeny. Kvalitní analýzu kořenové příčiny je možné provést pouze při použití kvalitního procesu řešení, který bude fungovat pouze na základě kvalitní analýzy založené na kvalitním modelu.

Analýza kořenové příčiny

Řešení kořenové příčiny vs. příznaku

Jak název napovídá, tento nástroj se bude zabývat hledáním kořenové příčiny. Jde o soubor metod zaměřených na identifikaci kořenových příčin nebo událostí. Důvod, proč řešit problém tímto způsobem jsme již uváděli - je to z toho důvodu, že z dlouhodobého hlediska je lepší řešit příčinu namísto příznaku.

Na uvedeném schématu si můžeme všimnout dvou vrstev - vrstvy povrchové a vrstvy fundamentální. Povrchová vrstva obsahuje nízké body působení, které řeší příznaky. Tuto vrstvu je snadné pozorovat, proto se řada řešení zaměřuje na odstranění příznaků - a nefungují. Naopak fundamentální vrstva obsahuje vysoké body působení, které řeší kořenové příčiny. Tuto vrstvu ale není snadné pozorovat. Nalezení této vrstvy, a tedy i kořenových příčin a vysokých bodů působení vyžaduje hlubokou analýzu.

Procesně řízené řešení problémů

Kaizen

Jedna ze základních definic říká, že proces je soubor činností přeměňující vstupy na výstupy. Z jakého důvodu nás ale toto v našem modelu zajímá? Důvody jsou především tyto dva:

• Protože je proces formálně definován, může být neustále zlepšován. Když se podíváme na některé světově úspěšné firmy, zjistíme, že svému úspěchu vděčí za svoje unikátní procesy, neustále zlepšování kterých jim umožnilo vyrábět unikátní vysoce kvalitní výrobky nebo poskytovat unikátní vysoce kvalitní služby.

• Proces může být daleko snadněji využit týmem řešitelů.

Procesně řízené řešení problémů je druhým z nástrojů našeho modelu pro řešení problémů v komplexních socio-ekonomických systémech. Aplikace a neustálé zlepšování procesu nám umožní provádět analýzu kořenových příčin nejlepším možným způsobem.

Analýza založená na modelu

diagram kauzálních smyček

Jedná se o metodu, která pro analýzu a komunikaci výsledků využívá modelování. Základními typy modelování jsou diagram kauzálních smyček a simulační modelování, které může být v podobě diagramu stavů a toků. Diagram kauzálních smyček je určen pro předběžný konceptuální náhled na možné řešení problému, simulační modelování již ukazuje, jak se systém dynamicky chová.

Analýza založená na modelu je třetím nástrojem v našem modelu pro řešení problémů v komplexních socio-ekonomických systémech. Čím lepší model se nám podaří pro daný systém vytvořit, tím lepší máme následně pozici pro využití neustále zlepšovaného procesu pomáhajícího odhalit kořenové příčiny.

Dvanáct bodů působení

Donella Meadows, jedna z nejvlivnějších osob 20. století v oblasti životního prostředí, navrhla hierarchii dvanácti bodů působení seřazených vzestupně dle jejich schopnosti ovlivnit systém. Jednou z motivací byla činnost velkých mezinárodních společností/spolků/dohod (GATT, NAFTA, WTO atd.). Meadows si uvědomila, že tyto struktury vytvářejí velmi komplexní systém, který je zaměřen na růst za každou cenu s velmi slabými korigujícími mechanismy, přičemž růst byl identifikován J. W. Forresterem jako kořenová příčina všech významných environmentálních problémů. Meadows nejprve vytvořila devět bodů, ale po následné analýze upravila seznam na dvanáct. Je třeba si uvědomit, že pořadí není striktně dáno a mohou existovat výjimky.

Body jsou následující (seřazené vzestupně dle schopnosti ovlivnit systém):

• 12. Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)
• 11. Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům
• 10. Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)
• 9. Délka zpoždění v poměru k míře změnovosti systému
• 8. Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat
• 7. Síla růstu pozitivních zpětnovazebních smyček
• 6. Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)
• 5. Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)
• 4. Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury
• 3. Cíle systému
• 2. Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká
• 1. Schopnost přesahovat paradigmata

Pro bližší pochopení následující části je dobré přečíst diagram kauzálních smyček a diagram toků.

12. Konstanty, parametry, hodnoty (subvence, daně atd.)

Příkladem může být rozloha území určeného pro tvorbu chráněných oblastí, minimální mzda, výše rozpočtu určeného na výzkum AIDS, poplatky účtované bankou na vrub našeho účtu atd. Jde o malé zásahy ovlivňující příznaky. Je to jako volba barvy dresu ve finále mistrovství světa ve fotbale. Tato úroveň bodů působení má zpravidla nejmenší vliv na fungování systému.

11. Velikost zásobníků a jiných stabilizujících kapacit v poměru k jejich tokům

Poměrně často slýcháme o povodních způsobených rozvodněním řeky, ale téměř nikdy neslýcháme o povodních způsobených rozvodněním jezera. Důvodem je to, že velikost vodního "zásobníku" v poměru k toku je u řeky nepoměrně menší než u jezera. Velikost zásobníků může občas vyřešit náš problém, ale opět se spíše jedná o řešení příznaku.

10. Struktura hmotných kapacit a toků (jako například dopravní sítě, věková struktura populace atd.)

Jako příklad nám může posloužit struktura vodovodní sítě. Síť s rovnějším a širším potrubím bude daleko efektivnější než síť s často ohýbaným a příliš tenkým potrubím. Problémem však je, že tyto struktury jsou již dány minulostí. Není možné ze dne na den přebudovat celou vodovodní síť. Struktura hmotných kapacit a toků v sobě skrývá jistý potenciál, ale i značná omezení.

9. Délka zpoždění v poměru k míře změnovosti systému

Studenti ekonomie si možná vzpomenou na aktivistickou měnovou politiku, která měla vyrovnávat hospodářský cyklus. Jejím důsledkem však spíše bylo to, že ekonomiku destabilizovala. Problém byl ve zpoždění - a to ne jednom, ale dokonce třech zpožděních: rozpoznávacím, rozhodovacím a zpožděním zapůsobení. Impuls k růstu mohl tak nastat v době, kdy ekonomika začala přirozeně růst a naopak. Problémem u zpoždění je to, že zkrátka existují. Existence výše uvedených zpoždění u aktivistické měnové politiky byl prostě fakt, se kterým se centrální banky musely smířit. Tento problém se určitým způsobem podařilo vyřešit až s přechodem na inflační cílování.

8. Síla negativních zpětných vazeb v poměru k působení, které se snaží korigovat

S tímto bodem se pomalu přesouváme do spíše informační a kontrolní části s vyšším pákovým efektem. Negativní zpětnovazebné smyčky jsou velmi důležitým prvkem jakéhokoliv systému. Jejich hlavním cílem je udržovat systém v rovnováze a nedovolit mu dostat se z bezpečných hranic. Jednou z velkých chyb je odstraňovat zdánlivě nepodstatné negativní zpětné vazby. Příkladem může být například odpočinek. Může se objevit argument, že omezením odpočinku získáme více času pro produktivní práci. Tento argument ale nebere v potaz, že odpočinek je podstatný pro získávání energie, kterou pak můžeme využít na produktivní práci. Redukcí odpočinku můžeme dojít postupně k vyčerpání, kdy již nebudeme moci žádnou produktivní práci vůbec provádět.

7. Síla růstu pozitivních zpětnovazebních smyček

Zajímavou skutečností spojenou s tímto bodem je, že je zpravidla vhodnější zpomalovat pozitivní smyčky než zesilovat negativní. Představme si například velmi bohaté - ti jsou schopni svou lobby ovlivňovat třeba výši daní, což chudí nemohou. Může sice existovat negativní smyčka v podobě programů pro sociálně slabší, ale ta nepůsobí zdaleka tak silně. Vhodnější je v tomto případě zpomalovat pozitivní smyčku (např. zavedením progresivní daně).

6. Struktura informačních toků (kdo má nebo nemá přístup k informacím)

Existuje případ dvou identických domů, kdy v jednom byl elektroměr umístěn na chodbě, takže bylo možné jej neustále kontrolovat, a ve druhém ve sklepě. V domě s elektroměrem umístěném na chodbě byla spotřeba energie o 30 % nižší. Z příkladu je vidět, že informační toky hrají v systémech obrovskou roli a jsou poměrně vysokým bodem působení.

5. Pravidla systému (jako například motivace, tresty, omezení)

Představme si, jak by se změnil obraz fotbalového utkání, kdyby vítězil ten, kdo by obdržel více branek, více červených karet atd. Ale nešlo by pouze o hru samotnou. Představme si, jak by reagovali fanoušci, jak by se změnila celá ekonomika fotbalu... Jedno pravidlo může zcela diametrálně změnit celý systém.

4. Schopnost přidání, změny, vývoje nebo samoorganizace systémové struktury

Jedná se o schopnost systémů vytvářet zcela nové struktury a chování. V systémové terminologii hovoříme o samoorganizaci. Samoorganizace zahrnuje schopnost přidání zcela nových fyzických struktur, pozitivních nebo negativních smyček nebo nových pravidel.

3. Cíle systému

Cíle systému jsou mocnou pákou schopnou diametrálně měnit chování systému. Cíli systému je podřízeno vše ostatní. Když se podíváme na cíl našeho socio-ekonomického systému, můžeme říci, že je to neustálý růst - růst tržních podílů, růst vlivu na spotřebitele. Podívejme se, jak tento cíl například ovlivňuje naše chování.

2. Úhel pohledu nebo paradigma na základě kterého systém (jeho cíle, struktura, pravidla, zpoždění, parametry) vzniká

Vše materiální kolem nás je reprezentací našich myšlenek. Podívejme se na různé kultury - například na jejich stavby. Každá kultura se liší, protože má jakousi svou kolektivní myšlenku, svůj úhel pohledu.

1. Schopnost přesahovat paradigmata

Posledním, resp. prvním a nejvyšším bodem působení je schopnost být mimo jakékoli paradigma. Uvědomění si, že žádný pohled nemůže být tím jediným správným.

Otázky a příklady

Otázka č. 1

Body působení jsou:

• a) jiný název pro systémové archetypy
• b) místa v systému s pozitivní zpětnou vazbou
• c) místa v systému, působením na které můžeme měnit chování systému
• d) místa v systému, působením na které dochází ke kolapsu systému

Otázka č. 2

Vyberte správnou možnost:

• ovlivňování vysokého bodu působení je analogické působení na delší rameno páky - ano/ne
• vysoké body působení se v systému vyskytují zpravidla v podobě hmotných toků - ano/ne
• pákový efekt bodů působení roste s posouváním se od hmotných prvků v systému k nehmotným - ano/ne
• vysoké body působení lze nalézt pomocí hlubší analýzy systému, žádoucí směr působení se dá pak zjistit intuitivně - ano/ne

Příklad

V textu systémové archetypy jste se seznámili s dvanácti archetypy. Zamyslete se u každého archetypu nad nízkými a vysokými body působení. Svoje výsledky zdůvodněte.