Tragedy of the commons/cs

Úvod a historie

Tato kapitola se zabývá systémovým archetypem Tragédie obecní pastviny, někdy také označovaným jako Tragédie společného. V následujícím textu je vysvětlen problém tragédie obecní pastviny, jsou zde popsány příčiny jeho vzniku, dále jsou uvedeny reálné příklady, model vytvořený v programu Vensim a také příklad k procvičení.

Tragédie obecní pastviny popisuje situaci, kdy několik entit (např. jednotlivec, oddělení, atd.) sdílí a využívá společný zdroj. Každá entita chce využít zdroj naplno a maximalizovat svůj užitek, ale kapacity zdroje nejsou nekonečné. Nárůst využití zdroje vede jeho k přetížení a ztrátě efektivity, a v některých případech dokonce i ke zničení nebo vyčerpání zdroje.

Problém tragédie obecní pastviny poprvé nastínil William Forster Lloyd v roce 1833 ve svém pamfletu. Použil k tomu právě příklad neregulovaného pasení dobytka na obecní pastvině ve Velké Británii. Na jeho myšlenku poté navázal Garret Hardin se svým článkem publikovaným v časopisu Science v roce 1968. Hardin rozvedl problém tragédie obecní pastviny na další oblasti, jako byl populační růst, použití přírodních zdrojů a sociální stát. Zabýval se také možným řešením tohoto problému a došel k závěru, že je potřeba regulovat používání veřejných sdílených zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškození nebo zničení.

Výklad problému

Problém tragédie obecní pastviny bude vysvětlen na původním příkladu, který popsal William Forster Lloyd a rozvedl ho Garret Hardin. Existuje obecní pastvina, kterou mohou využívat místní pastevci pro pasení dobytka. Pastvina je dostupná komukoliv a její využívání není žádným způsobem omezeno ani zpoplatněno. Pastvina má omezenou kapacitu a může uživit pouze omezený počet dobytku.

Z každého kusu dobytka má pastevec užitek. Protože je pastevec racionálně uvažující člověk, který chce maximalizovat svůj užitek, bude se snažit zvyšovat počet svých kusů dobytka na obecní pastvině. Když ale přidá další kus, zároveň tím sníží podíl trávy na jeden kus dobytka. Dochází tak k pohubnutí celého stáda pasoucího se na obecní pastvině. Pastevec ale na tom stejně vydělá, má o kus dobytka navíc a jeho celkový užitek vzrostl. Zároveň to znamená, že s přidáváním dalších kusů dobytka klesá užitek z každého kusu dobytka na pastvině.

Na začátku to vypadá, že zdroje je dostatek, takže přidání několika kusů dobytka se zdá být nedůležité. Pastvina je ale sdílená s ostatními pastevci, kteří také chtějí maximalizovat svůj užitek. Proto se všichni zachovají stejně jako první pastevec, což vede k nárůstu počtu kusů dobytka a postupnému znehodnocení pastviny (vypasení trávy). Obecní pastvina již není schopna uživit všechen dobytek a ten proto hubne a může i pomřít. Může také dojít k úplnému zničení pastviny (vypasení veškeré trávy).

V tragédii obecní pastviny se protínají soukromé a veřejné zájmy. S každým přidaným kusem dobytka roste soukromý užitek pastevci, ale zároveň stoupá poškození pastviny a ztráty s tím spojené sdílí všichni pastevci dohromady. Platí pravidlo, že čím větší je soukromý užitek pastevce, tím větší je poškození sdíleného zdroje (pastviny).

Příčiny vzniku

Proč vlastně dochází k tragédii obecní pastviny? Níže se nachází seznam základních myšlenek, které vedou lidi k neustálému navyšování využívání sdíleného zdroje a způsobují tak tragédii obecní pastviny.

• Zdroj je tu pro mě, pro můj užitek, můžu ho použít kolik chci (už jsem za něj zaplatil, tak ho pořádně využiji).
• Zdroje je dost pro všechny. Kdyby ne, tak mě někdo upozorní.
• Jsem jenom jeden. Na mém využití zdroje nezáleží. V širším kontextu to zanikne.
• Správa zdroje není moje starost.
• Pokud ještě trochu využiji zdroj, tak budu mít stejný prospěch, jako jsem měl dříve.
• Musím více využívat zdroj, abych zůstal konkurenceschopný.
• Není spravedlivé, že už ze zdroje nemám takový prospěch jako dříve.

Všechny výše uvedené myšlenky mohou vést ke vzniku tragédie obecní pastviny. Jejich nebezpečí tkví v tom, že sám před sebou si je člověk snadno obhájí. Jedinec přece nic nezmění, nic neznamená, nemůže sám o sobě poškodit nebo zničit zdroj. Proč nevyužívat zdroj, když to ostatní dělají. Lidé se zaměřují pouze na svoji část a nic jiného je nezajímá. Potřebují splnit svůj vlastní úkol, nebo získat vlastní užitek.

Lidé mají tendenci nevidět širší kontext a neberou v potaz dlouhodobé období. Zdroj je pro ně dostupný teď, tak proč ho nevyužít. Někdy také nemají informace o limitech a kapacitách sdíleného zdroje, proto se ani nemohou při užívání zdroje chovat zodpovědně. Překážku může představovat i kulturní prostředí, ze kterého pochází uživatelé zdroje. V některých kulturách se nikdo necítí odpovědný za to, co nevlastní, a proto se o stav využívaného zdroje nestará.

V některých případech také lidé ani nemusí být obeznámeni s negativními efekty, které má jejich počínání na zdroj, a nemusí nic vědět o jeho aktuálním stavu. Mohou tedy žít v iluzi, že zdroj jako takový je v pořádku a o blížících se problémech nemají tušení. V případě že zdroj nereaguje na jejich aktivitu, dochází lidé často k přesvědčení, že svoji aktivitu musí ještě navýšit a tím přispívají k prohlubování problému.

Další problém tkví v samotné formě zdroje, který je veřejně dostupný a sdílený. Každý ho může používat a stačí pouze jeden člověk, který nebude brát ohledy na kapacitu zdroje a jeho využívání a problém tragédie obecní pastviny se projeví. Z toho také vyplývá, že jedinec ani skupina uživatelů samotná nemůže zastavit proces poškozování a ničení zdroje. Na prevenci a omezení využívání zdroje se musí shodnout a spolupracovat všichni jeho uživatelé.

Popis archetypu

Posilující smyčka

Tragédie obecní pastviny je jeden ze základních systémových archetypů. Popisuje situaci, kdy dvě nebo více posilujících smyček sdílí jeden omezený zdroj. Posilující smyčky představují aktivitu jednotlivých uživatelů, kteří využívají sdílený zdroj, aby navýšili svůj užitek. Posilující smyčky jsou založené na jednoduchém principu, že čím větší vyvíjím aktivitu, tím větší mám zisk (užitek). Dobře tedy reprezentují aktivitu uživatelů zdroje v případě tragédie obecní pastviny.

Balanční smyčka

Na každou posilující smyčku jsou napojeny omezující balanční smyčky, které slouží k zavedení limitu zdroje do systému. Balanční smyčky jsou příkladem systémového archetypu. Cílové chování, ve kterém se systém snaží dosáhnout přechodu ze současného do cílového stavu za použití nějaké akce. Archetyp má v sobě zahrnutou negativní zpětnou vazbu, která působí proti každé změně systému a funguje jako stabilizátor systému. Snaží se vrátit systém do předchozího stavu. Čím větší je rozdíl mezi cílovým a současným stavem, tím větší bude provedená akce.

Po určitý čas jsou balanční smyčky neaktivní, protože ještě nebylo dosaženo limitu zdroje. O existenci limitu většinou nikdo neví, a proto si ani lidé nejsou vědomi přítomnosti balančního mechanismu v systému. O to větší je jejich překvapení, když dojde k překročení limitu zdroje a aktivaci balančních smyček. Stále totiž pracují v režimu posilujících smyček.

Z tohoto hlediska je tedy důležité zmínit, že systémový archetyp tragédie obecní pastviny je závislý na čase. Balanční mechanismus se neprojeví ihned po spuštění modelu, je nutné nechat ho chvíli běžet.

Po překročení limitu zdroje dochází k poklesu přidaného užitku z jedné aktivity (jeden kus dobytka už nepřidává stejný užitek jako dříve, ale menší). Aby vyrovnali tento pokles, začnou uživatelé produkovat větší množství aktivit (přidávají více kusů dobytka) a tím prohlubují problém s nedostatkem kapacity zdroje a užitek z jedné aktivity (kusu) nadále klesá. Čím více budou uživatelé produkovat aktivity, tím rychlejší bude pokles užitku a tím dříve dojde k poškození a zničení zdroje.

Systémový archetyp tragédie obecní pastviny

Vývoj v čase

Níže uvedené grafy reprezentují chování systémového archetypu tragédie obecní pastviny v čase. Lze z nich vypozorovat změnu veličin v čase a také závislosti mezi nimi. Na přiloženém grafu lze sledovat průběh následujících veličin v čase:

1. Total activity – představuje celkové využití zdroje všemi uživateli, které roste v průběhu času, někdy i exponenciálně. V konečném důsledku může dojít i k poklesu využití zdroje a jeho pádu na nulu (zdroj je zničen, už ho nelze používat).
2. Quality/Amount of resource – reprezentuje kvalitu nebo množství (kapacitu) zdroje. Ze začátku je konstantní, po nárůstu využívání zdroje ale postupně klesá a může se dostat až na nulu.
3. Gain/Activity – představuje užitek, benefit nebo uspokojení z využívání zdroje. Stoupá s celkovým využitím zdroje, ale po překročení kapacit zdroje postupně klesá.

Vývoj veličin v čase

Na dalším uvedeném grafu lze pak sledovat vývoj užitku z jedné individuální aktivity (Gain per Individual Activity) a aktivit uživatelů A a B v čase. Z grafu je zřejmé, že s přibývající aktivitou obou uživatelů klesá užitek z jedné aktivity. Pokud je tento proces pozorován v systému, jedná se o indikaci výskytu problému tragédie obecní pastviny.

Vývoj aktivit a jejich užitku v čase

Reálné příklady

V této části jsou představeny příklady tragédie obecní pastviny, se kterými se lze setkat v každodenním životě. Cílem není popsat všechny případy, ale vybrat ty, které jsou zajímavé nebo na první pohled nejsou tak zřejmé.

Sdílené zdroje ve firmách představují běžnou situaci, ve které jsou zdroje (lidé, materiál, oddělení atd.) sdílené a využívané více lidmi najednou. Každý člověk na ně má určité nároky, protože je potřebuje pro svoji práci a k plnění svých úkolů a cílů. Neohlíží se na potřeby ostatních lidí ve firmě a využívá zdroj čím dál více, aby maximalizoval svůj užitek. Postupně jsou na zdroj ode všech kladeny čím dál větší nároky a dochází k přetížení zdroje a může dojít k jeho poškození nebo zničení.

Tragédi obecní pastviny u sdíleného zdroje ve firmách má následující dopady:

• Pokles individuálního a týmového výkonu, protože lidé nemohou efektivně využívat sdílený zdroj a jejich produktivita upadá.
• Poklesu výkonu organizace jako celku, protože ten je závislý na výkonech jednotlivců a týmů.
• Narušení a omezení cílů organizace v návaznosti na fakt, že zdroj přestává stačit podporovat jejich plnění. Firma ztrácí svoji výhodu a přestává být konkurenceschopná.
• Zdroj ztrácí svoji hodnotu, přestává být užitečný a je považován za případ selhání.

Evakuace – při evakuaci budovy jsou lidé vyděšení a snaží se dostat co nejrychleji ven z budovy. Většinou ale musí projít nějakým úzkým místem, které může představovat například požární schodiště. Každý se bude tlačit co nejvíce dopředu, ale tím ucpává celé požární schodiště a zpomaluje evakuaci všech ostatních a zároveň tu svoji.

Státní rozpočet – sdílený zdroj, do kterého všichni přispívají pomocí placení daní. Zároveň má každý jinou představu, jak ho sestavit a na co dát peníze, protože každý má vlastní potřeby. Rozpočet ale nejde navyšovat donekonečna, protože ho financují všichni dohromady a při jeho zvýšení by zároveň všem stoupaly daně.

Večeře s přáteli – před objednáním jídla na večeři se přátelé předem domluví, že si rozdělí účet mezi sebou (výsledný účet se vydělí počtem přátel). V takovém případě si každý objedná dražší jídlo, aby na tom netratil. Individuální užitek znovu stoupne, ale ve výsledku budou všichni platit vyšší cenu za účet.

Životní prostředí – řada příkladů tragédie obecní pastviny je právě z životního prostředí, protože v přírodě existuje velké množství veřejných, sdílených zdrojů. Jako příklad lze uvést rybolov v oceánech, znečištění ovzduší, kácení lesů nebo těžba. Životní prostředí a jeho zdroje úzce souvisí s dalším příkladem, kterým je populační růst.

Populační růst – někteří vědci považují populační růst za projev tragédie obecní pastviny. Sdíleným zdrojem je v tomto případě planeta Země a její přírodní bohatství. Jedná se například o vodu, vzduch, jídlo, suroviny atd. Uživatelem zdroje jsou lidé, kterých neustále přibývá a zvyšují zátěž na zdroje. Tento příklad je zajímavý v tom, že na některých zdrojích jsou lidé životně závislí a nemohou bez nich existovat (vzduch, voda).

Řešení problému

K vyřešení problému tragédie obecní pastviny je doporučována řada obecných rad, z nichž některé jsou uvedeny níže:

• Poskytnout uživatelům informace o kapacitách a limitech zdroje.
• Informovat o společných nákladech na zdroj, které vznikají působením individuálních akcí.
• Vytvořit povědomí sdíleného vlastnictví zdroje. Všichni se o něj musí starat.
• Uvažovat o možnostech nahrazení zdroje v případě jeho poškození nebo zničení, pokud je to vzhledem k charakteru zdroje možné.
• Zamezit používání zdroje v případě blížícího se kolapsu a umožnit jeho obnovu (pokud to lze).
• Vytvořit společnou vizi, jejímž cílem je chránit zdroj.
• Zajistit, aby o efektech způsobených využíváním zdroje, věděli všichni jeho uživatelé.
• Vytvořit pozici rozhodce, který bude mít na starosti správu zdroje a rozhodování o jeho využívání. Tento přístup ale může být méně efektivní z důvodu přítomnosti problému se spravedlivou distribucí zdroje mezi uživatele.

Braun ve své práci definoval následujících sedm kroků, jejichž postupná realizace má přispět k vyřešení problému tragédie obecní pastviny:

1. Identifikace sdíleného zdroje – prvním krokem je určení sdíleného zdroje, který je využíván uživateli.
2. Určení stimulů – je třeba určit, co vede uživatele k využívání zdroje, z jakého důvodu ho vlastně používají.
3. Stanovení časového rámce pro vznik užitku ze zdroje – určit, za jakou dobu se užitek projeví.
4. Stanovení časového rámce pro projevení důsledků využití zdroje uživateli – určit, za jak dlouho se projeví následky užívání zdroje.
5. Přenos dlouhodobých efektů do přítomnosti – najít způsob, jak lidem přiblížit negativní následky užívání zdroje tak, aby je vnímali jako reálné a odehrávající se v přítomnosti. Lidé mají tendence ignorovat dlouhodobé efekty a je potřeba je posunout blíže k přítomnosti.
6. Zhodnocení povahy zdroje – zjistit, zda neexistuje jiný typ zdroje, který by mohl dosavadní zdroj nahradit a tím snížit jeho využití.
7. Omezení přístupu ke zdroji – pomocí zavedení regulací, měřícího systému nebo rozhodovací orgánu, který bude určovat, kdo a jak bude zdroj moci využívat. V tomto případě budou brány v potaz potřeby systému jako celku. Vyvstává ale problém se spravedlivým rozdělením kapacit zdroje.

Obecné rady a doporučení uplatněné na příkladech konkrétních řešení:

• V případě sdíleného zdroje ve firmě – zabudovat do struktury zpětnou vazbu od sdíleného zdroje do ostatních závislých oddělení a regulovat růst využívání zdroje podle jeho kapacity.
• Vzdělávání lidí – může eliminovat zpoždění vzniklé při přidání zpětné vazby do systému. Lidé jsou si vědomi omezených kapacit zdroje a chovají se zodpovědněji. Příkladem je třeba ochrana životního prostředí.
• Regulace – se používá hlavně v případě volně přístupných zdrojů, které využívá velké množství lidí. Stát zavede omezení užívání zdroje na jednoho člověka pomocí zákonů a norem, aby ochránil zdroj a předešel jeho poškození a zničení. Tento způsob se používá například k ochraně životního prostředí (rybolov, těžba, lov atd.).
• Privatizace zdroje – znamená převod zdroje do soukromého vlastnictví. Nový vlastník se stará o zdroj, protože je jeho a každý člověk, který chce používat jeho zdroj mu musí zaplatit. Jedná se vlastně o zpoplatnění používání zdroje.

Příklad

V této části bude na příkladu předvedena tragédie obecní pastviny. Máme následující situaci: V přístavním městečku podnikají dva rybáři, kteří se živí rybolovem. Lov ryb v oceánu není nijak regulován ani omezen. Rybáři mohou lovit, jak se jim zachce. Pokud budou rybáři nenasytní a budou lovit ryby v příliš velkém množství, může dojít k úbytku rybí populace a v příštím období nebudou mít rybáři co lovit a zkrachují.

Rybolov - příklad

Rybáři budou postupně navyšovat počet svých lovů, aby navýšili svůj zisk z prodeje ryb. Tím se zvyšuje celkový počet ulovených ryb a klesá počet ryb v oceánu. Při dalších lovech ryb už rybáři nechytí tolik ryb, a proto musí jezdit častěji. Populace ryb stále klesá a zisk z lovů taktéž. Pokud se rybolov nebude regulovat, mohou vyhynout ryby v oceánu následkem čehož zkrachují rybáři.

Příklad k procvičení

Příklad k procvičení bude podobného charakteru jako výše uvedený. Bude simulovat typickou situaci ve firmě. Pro jednoduchost existují ve firmě pouze dvě oddělení, která jsou závislá na podpoře IT oddělení. Čím více využijí služeb IT oddělení, tím větší mají úspěch. Z tohoto důvodu začnou obě oddělení více využívat IT. IT oddělení má ale omezené kapacity a nemůže zvládnout zvyšující se počet požadavků. Pokuste se vytvořit diagram tohoto systému. Můžete využít program Vensim.

Jako další příklady k procvičení mohou posloužit reálné příklady uvedené výše.