User:Brcm00 - Revision history

Brcm00: /* Výsledky */

2022-06-05T16:26:44Z

‎Výsledky

Brcm00: /* Výsledky */

2022-06-05T16:25:59Z

‎Výsledky

Brcm00: /* Výsledky */

2022-06-05T16:25:39Z

‎Výsledky

Brcm00: /* Model */

2022-06-05T16:24:48Z

‎Model

Brcm00: /* Metoda */

2022-06-05T16:20:39Z

‎Metoda

Brcm00: /* Proměnné modelu */

2022-06-05T16:20:27Z

‎Proměnné modelu

Brcm00: /* Metoda */

2022-06-05T16:19:30Z

‎Metoda

Brcm00 at 16:17, 5 June 2022

2022-06-05T16:17:50Z

Brcm00 at 16:05, 5 June 2022

2022-06-05T16:05:22Z

Brcm00: Created page with "{{DISPLAYTITLE: Supply Chain Management malého podniku (Vensim)}} '''Název simulace:''' Supply Chain Management malého podniku '''Autor:''' Bc. Milan Brchel, brcm00 '''Ty..."

2022-06-05T15:51:16Z

Created page with "{{DISPLAYTITLE: Supply Chain Management malého podniku (Vensim)}} '''Název simulace:''' Supply Chain Management malého podniku '''Autor:''' Bc. Milan Brchel, brcm00 '''Ty..."

New page

{{DISPLAYTITLE: Supply Chain Management malého podniku (Vensim)}}
'''Název simulace:''' Supply Chain Management malého podniku

'''Autor:''' Bc. Milan Brchel, brcm00

'''Typ modelu:''' Systémová dynamika

'''Modelovací nástroj:''' [http://vensim.com/ Vensim]

=Definice problému=

Supply Chain Management (zkr. SCM) je činnost, kterou by měly řešit všechny podniky nacházející se v tomto řetězci. Efektivní řízení dodavatelského/spotřebitelského řetězce může zlepšit reakce podniku na požadavky od zákazníků, zkrácení času dodání požadovaného zboží, plánování a řízení výroby, skladování, logistiku apod.
Hlavní vedoucí skladů musí řešit počty a velikosti závozů oproti počtu objednávek od zákazníků. Zároveň musí zajistit možné odbavení těchto objednávek dle velikosti personálu na skladu.
Problém je dnes vidět například ve stavitelství, např. polystyren byl tento týden v maloobchodním prodeji levnější než ve velkoobchodu (vysoké marže), tím dochází na k přesunu zákazníků. Maloobchod má nastavené závozy a nedokáže uspokojit poptávku.
Samozřejmě je v realitě problém daleko složitější (nejedná se o problém u obchodů, ale u dodavatelů, kteří nestíhají polystyren vyrábět), nicméně pro nastínění problému pro simulaci tento základ postačuje.

=Metoda=

Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných. Simulace by měla zodpovědět zejména následující:
• Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?
• Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?

Simulace se vztahuje na jeden měsíc a předpokládá i intepretaci dalších ukazatelů, které by mohly zajímat management podniku. Simulace je spuštěna 4x (v této dokumentaci označeno jako S1 až S4) pro jinou hodnotu Procentuálního plánu počtu dodaného zboží.

=Model=

Následující obrázek představuje dynamícké chování systému za použití přístupu Stock and Flow Diagramu.

XXXXX

Nastavení modelu je následující:

• Units for Time = Day

• INITIAL TIME = 0

• FINAL TIME = 30 (Představuje simulaci SCM na jeden měsíc)

• TIME STEP = 1

• Save results every TIME STEP (Ukládá výsledky jednou za každý den)

Model předpokládá, že podnik má pouze jeden druh zboží a každá objednávka má právě jeden kus tohoto zboží.

==Proměnné modelu==

'''Objednávky zákazníků''' = INTEGER(RANDOM UNIFORM(800, 1500, 1))

• Zaokrouhleno na celá čísla pomocí INTEGER

• V kusech

'''Procentuální plán počtu dodaného zboží'''

• S1 = 1

• S2 = 1.1

• S3 = 1.15

• S3 = 1.2

'''Procentuální použitelnost závozů''' = RANDOM UNIFORM(0.75, 1 , 0)

• V simulaci je tato proměnná interpretována jako hlavní problém

'''Dodané zboží na sklad''' = INTEGER((Objednávky zákazníků*Procentuální plán počtu dodaného zboží)*Procentuální použitelnost závozů)

• Zaokrouhleno na celá čísla pomocí INTEGER

• V kusech

'''Podnikový sklad''' = INTEG(Dodané zboží na sklad-Dodané objednávky zákazníkům, 1000)

• Na sklad se vejde pouze 1500 zboží, pokud je zde více, zboží se hromadí a kazí

• V kusech

'''Dodané objednávky zákazníkům''' = IF THEN ELSE(Podnikový sklad >=Objednávky zákazníků, Objednávky zákazníků, Podnikový sklad)

• Pokud není na skladu dostatek zásob pro vyřízení objednávek zákazníků, je sklad kompletně vyskladněn a nevyřízené objednávky jsou zobrazené v Neuskutečněný výnos

• V kusech

'''Cena zboží''' = 500

• V měně CZK

'''Náklad zboží''' = Cena zboží*Dodané zboží na sklad

• V měně CZK

'''Cena objednávky''' = 750

• V měně CZK

'''Výnos z objednávky''' = Cena objednávky*Dodané objednávky zákazníkům

• V měně CZK

'''Neuskutečněný výnos''' = (Objednávky zákazníků*Cena objednávky) - (Dodané objednávky zákazníkům*Cena objednávky)

• V měně CZK

'''Zisk podniku''' = Výnos z objednávky-Náklad zboží

• V měně CZK

=Výsledky=
Následující tabulka 1 zobrazuje počet chybových dnů podniku. Chybový den je den, kdy podnik měl na skladě více než 1500 ks zboží a tím pádem docházelo ke špatnému uložení zboží (špatné místo/teplota), docházelo k nechtěnému hromadění. Druhým typem chybových dnů jsou dny s neuskutečněným výnosem, tedy nedošlo k naplnění potřeb zákazníků, což snižuje důvěru zákazníků v podnik a zároveň podnik přichází o výnosy.

XXXX

Scénář Simulace 1 se potýká s 23 dny, kdy na skladě nebylo potřebné množství zboží, což je druhý nejhorší výsledek s společně s nejnižším ziskem pro podnik. Simulace 2 dokázala snížit počet dnů, kdy nebylo doručeno 100 % objednaného zboží o 10 a zároveň se zvýšil zisk bezmála o 700 000 Kč. Oproti tomu se jeden den nahromadilo zboží, což znamená, že zákazníkům mohlo přijít zboží v nižší kvalitě. Následující simulace s číslem 3 opět snižuje počet chybových dnů na 11 a zároveň zvyšuje zisk od dalších bezmála 300 000 Kč. Poslední scénář, kdy je na sklad doručeno největší množství zboží, ukazuje 90 % dnů s nahromaděním zboží a další 3 s neuskutečněným výnosem. Chyby se nevyskytují ve stejné dny.

Tabulka číslo 2 zobrazuje všechny vypočítané ukazatele pro jednotlivé scénáře za měřený měsíc, nejsou zobrazeny ty, u kterých se nehodí počítat jejich sumu. Zároveň je zelenou a červenou barvou zobrazen nejlepší a nejhorší výsledek za každý ukazatel. Oranžová označuje druhý nejlepší výsledek.

XXXX

První simulační scénář dodá nejméně zboží zákazníkům, tím je nejmenší i celkový výnos. Zároveň je zde vidět ztráta 3,6 milionu Kč a v celku nejnižší dosažený zisk. Druhý scénář dosáhl druhého nejvyššího dosaženého zisku, ale stále je zde vysoký neuskutečněný výnos. Třetí scénář je z pohledu ziskovosti tím nejlepším, dále neuskutečněný výnos se oproti minulému snížil o 1 milion Kč. Poslední scénář se chlubí vysokému počtu dodaných objednávek, nicméně dodané zboží od dodavatele je bez mála dvojnásobné, což se projevilo v nejvyšších nákladech a tím pádem i třetímu nejhoršímu podnikovému zisku.

=Závěr=
Pokud se přihlédne k výsledkům plynoucím z tabulky 1, pro management podniku je nejvýhodnější nastavit dodávky podle scénáře simulace 3, jedná se o největší zisk a nejméně vyskytnutých chyb, tím pádem se podnik nevystavuje takovému reputačnímu riziku.

Závěry druhé tabulky jasně ukazují, že scénář 1 je příliš minimalistický, podnik tak přichází o velké množství peněz. Čtvrtý scénář je přesný opak. Z pohledu ziskovosti je jasné, že je potřeba hledat mezi těmito scénáři. Druhý scénář se potýká se stále velkým ztrátám, kvůli neuskutečněným výnosům. Třetí scénář je doporučením, jak by podnik měl řídit svůj SCM. Nejlepší by ovšem bylo najít řešení mezi druhým a třetím scénářem, tedy neuskutečněný výnos přesunout do výnosů zvýšením dodaných objednávek zákazníkům.

Nic z tohoto by se nemuselo řešit, pokud by byly přijaty takové pravidla, aby nedocházelo ke znehodnocování/nesnižování množství zboží před dodáním na sklad.

Model by se dále mohl použít k následujícímu:

• Simulace na základě měnění procentuální použitelnosti zboží,

• počtu místa na podnikovém skladu,

• reklamace nedodaného zboží, tedy neuskutečněného výnosu, od dodavatelů.

=Kód=

XXXX
XXXX

@@ Line 112: / Line 112: @@
 Následující tabulka 1 zobrazuje počet chybových dnů podniku. Chybový den je den, kdy podnik měl na skladě více než 1500 ks zboží a tím pádem docházelo ke špatnému uložení zboží (špatné místo/teplota), docházelo k nechtěnému hromadění. Druhým typem chybových dnů jsou dny s neuskutečněným výnosem, tedy nedošlo k naplnění potřeb zákazníků, což snižuje důvěru zákazníků v podnik a zároveň podnik přichází o výnosy.
-[[File:SCMtabulka1.png|thumb|center|600px||Tabulka 1]]
+[[File:SCMtabulka1.png|thumb|center|600px||Tabulka 1: Počet chybových stavů a zisk podniku]]
 Scénář Simulace 1 se potýká s 23 dny, kdy na skladě nebylo potřebné množství zboží, což je druhý nejhorší výsledek s společně s nejnižším ziskem pro podnik. Simulace 2 dokázala snížit počet dnů, kdy nebylo doručeno 100 % objednaného zboží o 10 a zároveň se zvýšil zisk bezmála o 700 000 Kč. Oproti tomu se jeden den nahromadilo zboží, což znamená, že zákazníkům mohlo přijít zboží v nižší kvalitě. Následující simulace s číslem 3 opět snižuje počet chybových dnů na 11 a zároveň zvyšuje zisk od dalších bezmála 300 000 Kč. Poslední scénář, kdy je na sklad doručeno největší množství zboží, ukazuje 90 % dnů s nahromaděním zboží a další 3 s neuskutečněným výnosem. Chyby se nevyskytují ve stejné dny.
@@ Line 118: / Line 118: @@
 Tabulka číslo 2 zobrazuje všechny vypočítané ukazatele pro jednotlivé scénáře za měřený měsíc, nejsou zobrazeny ty, u kterých se nehodí počítat jejich sumu. Zároveň je zelenou a červenou barvou zobrazen nejlepší a nejhorší výsledek za každý ukazatel. Oranžová označuje druhý nejlepší výsledek.
-[[File:SCMtabulka2.png|thumb|center|700px||Tabulka 2]]
+[[File:SCMtabulka2.png|thumb|center|700px||Tabulka 2: Suma všech ukazatelů modelu]]
 První simulační scénář dodá nejméně zboží zákazníkům, tím je nejmenší i celkový výnos. Zároveň je zde vidět ztráta 3,6 milionu Kč a v celku nejnižší dosažený zisk. Druhý scénář dosáhl druhého nejvyššího dosaženého zisku, ale stále je zde vysoký neuskutečněný výnos. Třetí scénář je z pohledu ziskovosti tím nejlepším, dále neuskutečněný výnos se oproti minulému snížil o 1 milion Kč. Poslední scénář se chlubí vysokému počtu dodaných objednávek, nicméně dodané zboží od dodavatele je bez mála dvojnásobné, což se projevilo v nejvyšších nákladech a tím pádem i třetímu nejhoršímu podnikovému zisku.

@@ Line 112: / Line 112: @@
 Následující tabulka 1 zobrazuje počet chybových dnů podniku. Chybový den je den, kdy podnik měl na skladě více než 1500 ks zboží a tím pádem docházelo ke špatnému uložení zboží (špatné místo/teplota), docházelo k nechtěnému hromadění. Druhým typem chybových dnů jsou dny s neuskutečněným výnosem, tedy nedošlo k naplnění potřeb zákazníků, což snižuje důvěru zákazníků v podnik a zároveň podnik přichází o výnosy.
-[[File:SCMtabulka1.png||center|600px||Tabulka 1]]
+[[File:SCMtabulka1.png|thumb|center|600px||Tabulka 1]]
 Scénář Simulace 1 se potýká s 23 dny, kdy na skladě nebylo potřebné množství zboží, což je druhý nejhorší výsledek s společně s nejnižším ziskem pro podnik. Simulace 2 dokázala snížit počet dnů, kdy nebylo doručeno 100 % objednaného zboží o 10 a zároveň se zvýšil zisk bezmála o 700 000 Kč. Oproti tomu se jeden den nahromadilo zboží, což znamená, že zákazníkům mohlo přijít zboží v nižší kvalitě. Následující simulace s číslem 3 opět snižuje počet chybových dnů na 11 a zároveň zvyšuje zisk od dalších bezmála 300 000 Kč. Poslední scénář, kdy je na sklad doručeno největší množství zboží, ukazuje 90 % dnů s nahromaděním zboží a další 3 s neuskutečněným výnosem. Chyby se nevyskytují ve stejné dny.
@@ Line 118: / Line 118: @@
 Tabulka číslo 2 zobrazuje všechny vypočítané ukazatele pro jednotlivé scénáře za měřený měsíc, nejsou zobrazeny ty, u kterých se nehodí počítat jejich sumu. Zároveň je zelenou a červenou barvou zobrazen nejlepší a nejhorší výsledek za každý ukazatel. Oranžová označuje druhý nejlepší výsledek.
-[[File:SCMtabulka2.png|center|700px||Tabulka 2]]
+[[File:SCMtabulka2.png|thumb|center|700px||Tabulka 2]]
 První simulační scénář dodá nejméně zboží zákazníkům, tím je nejmenší i celkový výnos. Zároveň je zde vidět ztráta 3,6 milionu Kč a v celku nejnižší dosažený zisk. Druhý scénář dosáhl druhého nejvyššího dosaženého zisku, ale stále je zde vysoký neuskutečněný výnos. Třetí scénář je z pohledu ziskovosti tím nejlepším, dále neuskutečněný výnos se oproti minulému snížil o 1 milion Kč. Poslední scénář se chlubí vysokému počtu dodaných objednávek, nicméně dodané zboží od dodavatele je bez mála dvojnásobné, což se projevilo v nejvyšších nákladech a tím pádem i třetímu nejhoršímu podnikovému zisku.

@@ Line 112: / Line 112: @@
 Následující tabulka 1 zobrazuje počet chybových dnů podniku. Chybový den je den, kdy podnik měl na skladě více než 1500 ks zboží a tím pádem docházelo ke špatnému uložení zboží (špatné místo/teplota), docházelo k nechtěnému hromadění. Druhým typem chybových dnů jsou dny s neuskutečněným výnosem, tedy nedošlo k naplnění potřeb zákazníků, což snižuje důvěru zákazníků v podnik a zároveň podnik přichází o výnosy.
-[[File:SCMtabulka1.png||center|600px|Tabulka 1]]
+[[File:SCMtabulka1.png||center|600px||Tabulka 1]]
 Scénář Simulace 1 se potýká s 23 dny, kdy na skladě nebylo potřebné množství zboží, což je druhý nejhorší výsledek s společně s nejnižším ziskem pro podnik. Simulace 2 dokázala snížit počet dnů, kdy nebylo doručeno 100 % objednaného zboží o 10 a zároveň se zvýšil zisk bezmála o 700 000 Kč. Oproti tomu se jeden den nahromadilo zboží, což znamená, že zákazníkům mohlo přijít zboží v nižší kvalitě. Následující simulace s číslem 3 opět snižuje počet chybových dnů na 11 a zároveň zvyšuje zisk od dalších bezmála 300 000 Kč. Poslední scénář, kdy je na sklad doručeno největší množství zboží, ukazuje 90 % dnů s nahromaděním zboží a další 3 s neuskutečněným výnosem. Chyby se nevyskytují ve stejné dny.
@@ Line 118: / Line 118: @@
 Tabulka číslo 2 zobrazuje všechny vypočítané ukazatele pro jednotlivé scénáře za měřený měsíc, nejsou zobrazeny ty, u kterých se nehodí počítat jejich sumu. Zároveň je zelenou a červenou barvou zobrazen nejlepší a nejhorší výsledek za každý ukazatel. Oranžová označuje druhý nejlepší výsledek.
-[[File:SCMtabulka2.png|center|700px|Tabulka 2]]
+[[File:SCMtabulka2.png|center|700px||Tabulka 2]]
 První simulační scénář dodá nejméně zboží zákazníkům, tím je nejmenší i celkový výnos. Zároveň je zde vidět ztráta 3,6 milionu Kč a v celku nejnižší dosažený zisk. Druhý scénář dosáhl druhého nejvyššího dosaženého zisku, ale stále je zde vysoký neuskutečněný výnos. Třetí scénář je z pohledu ziskovosti tím nejlepším, dále neuskutečněný výnos se oproti minulému snížil o 1 milion Kč. Poslední scénář se chlubí vysokému počtu dodaných objednávek, nicméně dodané zboží od dodavatele je bez mála dvojnásobné, což se projevilo v nejvyšších nákladech a tím pádem i třetímu nejhoršímu podnikovému zisku.

@@ Line 27: / Line 27: @@
 Následující obrázek představuje dynamícké chování systému za použití přístupu Stock and Flow Diagramu.
-[[File:SCM_model.png|thumb|left|Obrázek 1: Stock and flow diagram SCM malého podniku]]
+[[File:SCM_model.png|thumb|left|700px||Obrázek 1: Stock and flow diagram SCM malého podniku]]
 Nastavení modelu je následující:
@@ Line 42: / Line 42: @@
 Model předpokládá, že podnik má pouze jeden druh zboží a každá objednávka má právě jeden kus tohoto zboží.
 ==Proměnné modelu==
@@ Line 110: / Line 127: @@
 Následující tabulka 1 zobrazuje počet chybových dnů podniku. Chybový den je den, kdy podnik měl na skladě více než 1500 ks zboží a tím pádem docházelo ke špatnému uložení zboží (špatné místo/teplota), docházelo k nechtěnému hromadění. Druhým typem chybových dnů jsou dny s neuskutečněným výnosem, tedy nedošlo k naplnění potřeb zákazníků, což snižuje důvěru zákazníků v podnik a zároveň podnik přichází o výnosy.
-[[File:SCMtabulka1.png|thumb|left|Tabulka 1]]
+[[File:SCMtabulka1.png||center|600px|Tabulka 1]]
 Scénář Simulace 1 se potýká s 23 dny, kdy na skladě nebylo potřebné množství zboží, což je druhý nejhorší výsledek s společně s nejnižším ziskem pro podnik. Simulace 2 dokázala snížit počet dnů, kdy nebylo doručeno 100 % objednaného zboží o 10 a zároveň se zvýšil zisk bezmála o 700 000 Kč. Oproti tomu se jeden den nahromadilo zboží, což znamená, že zákazníkům mohlo přijít zboží v nižší kvalitě. Následující simulace s číslem 3 opět snižuje počet chybových dnů na 11 a zároveň zvyšuje zisk od dalších bezmála 300 000 Kč. Poslední scénář, kdy je na sklad doručeno největší množství zboží, ukazuje 90 % dnů s nahromaděním zboží a další 3 s neuskutečněným výnosem. Chyby se nevyskytují ve stejné dny.
@@ Line 116: / Line 133: @@
 Tabulka číslo 2 zobrazuje všechny vypočítané ukazatele pro jednotlivé scénáře za měřený měsíc, nejsou zobrazeny ty, u kterých se nehodí počítat jejich sumu. Zároveň je zelenou a červenou barvou zobrazen nejlepší a nejhorší výsledek za každý ukazatel. Oranžová označuje druhý nejlepší výsledek.
-[[File:SCMtabulka2.png|thumb|left|Tabulka 2]]
+[[File:SCMtabulka2.png|center|700px|Tabulka 2]]
 První simulační scénář dodá nejméně zboží zákazníkům, tím je nejmenší i celkový výnos. Zároveň je zde vidět ztráta 3,6 milionu Kč a v celku nejnižší dosažený zisk. Druhý scénář dosáhl druhého nejvyššího dosaženého zisku, ale stále je zde vysoký neuskutečněný výnos. Třetí scénář je z pohledu ziskovosti tím nejlepším, dále neuskutečněný výnos se oproti minulému snížil o 1 milion Kč. Poslední scénář se chlubí vysokému počtu dodaných objednávek, nicméně dodané zboží od dodavatele je bez mála dvojnásobné, což se projevilo v nejvyšších nákladech a tím pádem i třetímu nejhoršímu podnikovému zisku.
@@ Line 137: / Line 154: @@
 =Kód=
-XXXX
+Simulační projekt ve Vensim + Excel s výpočty: [[File:SCM_simulace.zip]]

@@ Line 23: / Line 23: @@
 • Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?
-Simulace se vztahuje na jeden měsíc a předpokládá i intepretaci dalších ukazatelů, které by mohly zajímat management podniku. Simulace je spuštěna 4x (v této dokumentaci označeno jako S1 až S4) pro jinou hodnotu Procentuálního plánu počtu dodaného zboží.
+Simulace se vztahuje na jeden měsíc a předpokládá i intepretaci dalších ukazatelů, které by mohly zajímat management podniku. Simulace je spuštěna 4x (v této dokumentaci označeno jako S1 až S4) pro jinou hodnotu '''Procentuálního plánu počtu dodaného zboží'''.
 =Model=

@@ Line 98: / Line 98: @@
 '''Dodané objednávky zákazníkům''' = IF THEN ELSE(Podnikový sklad >=Objednávky zákazníků, Objednávky zákazníků, Podnikový sklad)
-•	Pokud není na skladu dostatek zásob pro vyřízení objednávek zákazníků, je sklad kompletně vyskladněn a nevyřízené objednávky jsou zobrazené v Neuskutečněný výnos
+•	Pokud není na skladu dostatek zásob pro vyřízení objednávek zákazníků, je sklad kompletně vyskladněn a nevyřízené objednávky jsou zobrazené v '''Neuskutečněný výnos'''
 •	V kusech

@@ Line 18: / Line 18: @@
 Cílem simulace je ukázat dynamičnost tohoto systému při různém nastavení počátečních hodnot proměnných. Simulace by měla zodpovědět zejména následující:
 • Jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase za účelem pokrytí požadavků od zákazníků?
 • Zároveň jaké je adekvátní množství dodávek zboží na sklad v určitém čase (vzhledem k požadavkům od zákazníků), aby nedocházelo k přeplnění skladu?