Domácí fotovoltaická elektrárna - Revision history

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-08T08:15:12Z

‎Závěr

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-08T08:13:55Z

‎Závěr

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-08T08:08:32Z

‎Závěr

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-08T07:56:26Z

‎Závěr

Pulj06: /* Kód */

2022-06-06T16:55:26Z

‎Kód

Pulj06 at 16:48, 6 June 2022

2022-06-06T16:48:09Z

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-06T16:38:34Z

‎Závěr

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-06T16:32:30Z

‎Závěr

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-06T16:26:14Z

‎Závěr

Pulj06: /* Závěr */

2022-06-06T16:21:49Z

‎Závěr

@@ Line 132: / Line 132: @@
 V tabulce lze vypozorovat, že rodinné finance jsou v zimním období u všech elektráren velmi podobně zatížené. Elektrárny bez ohledu na výkon naráží na limity, které jim nastavuje sluneční svit. Elektrárny s výkonem 4,7 kWp a 4,5 kWp dosahují v obou obdobích velmi podobných hodnot, vzhledem k pořizovací ceně a lehce vyššímu výkonu by se dala doporučit k provozu elektrárna s výkonem 4,7 kWp.
 Úspory z provozu fotovoltaických elektráren nejsou nikterak ohromující a bude tomu tak u většiny dnešních FVE. Návratnost za nákup těchto zařízení se pohybuje mezi 10-20 lety a smysl provozování FVE je dle mého názoru spíše sporadický a nebýt státních dotací, nemělo by provozování zřejmě smysl vůbec.
 [[File:FVE Vysledky.PNG]]

@@ Line 124: / Line 124: @@
 Pro zajímavost jsem se rozhodl uvést i teoretický provoz mnohem výkonnější elektrárny. Jelikož nejvýkonnější FVE přinášela z reálného provozu sotva uspokojující výsledky pro domácí rozpočet, do teoretického provozu byla zařazena elektrárna s výkonem 15,12 kWp, která je přibližně 3,2krát výkonnější, než nejvýkonnější elektrárna s reálnými daty. V zimním provozu se nepodařilo ani zdaleka s takto výkonnou elektrárnou dosáhnout přebytečné energie a zároveň zimní provoz nepřinesl tak vysokou úsporu oproti letnímu provozu. Letní provoz s touto elektrárnou byl jediný, kdy se podařilo dodávat elektřinu do sítě a pobírat z ní zisk.
 Takto výkonná elektrárna se v letním provozu dostala na téměř nulové výdaje za elektřinu. Překvapivý je také výsledek v zimním období, kde bilance rodinných financí je na tom pouze o necelých 11 tisíc lépe ve srovnání s elektrárnou, která má více než trojnásobně nižší výkon.
 Získaný výkon z elektrárny Suntech (15,12 kWp) je v přepočtu na 1 kWp mnohem dražší a samozřejmě kvůli pořizovací ceně jsou tedy nutné mnohem vyšší počáteční úspory.
@@ Line 133: / Line 132: @@
 V tabulce lze vypozorovat, že rodinné finance jsou v zimním období u všech elektráren velmi podobně zatížené. Elektrárny bez ohledu na výkon naráží na limity, které jim nastavuje sluneční svit. Elektrárny s výkonem 4,7 kWp a 4,5 kWp dosahují v obou obdobích velmi podobných hodnot, vzhledem k pořizovací ceně a lehce vyššímu výkonu by se dala doporučit k provozu elektrárna s výkonem 4,7 kWp.
-Úspory z provozu Ostrovní elektrárny nejsou nikterak ohromující a bude tomu tak u většiny dnešních FVE. Návratnost za nákup těchto zařízení se pohybuje mezi 10-20 lety a smysl provozování FVE je dle mého názoru spíše sporadický a nebýt státních dotací, nemělo by provozování zřejmě smysl vůbec.
+Úspory z provozu fotovoltaických elektráren nejsou nikterak ohromující a bude tomu tak u většiny dnešních FVE. Návratnost za nákup těchto zařízení se pohybuje mezi 10-20 lety a smysl provozování FVE je dle mého názoru spíše sporadický a nebýt státních dotací, nemělo by provozování zřejmě smysl vůbec.
 [[File:FVE Vysledky.PNG]]

@@ Line 114: / Line 114: @@
 =Závěr=
-Z výsledných grafů lze odvodit několik závěrů.
+Z výsledných grafů a výsledkové tabulky lze odvodit několik závěrů.
 Ekonomicky nejvýhodnější je spotřebovat veškerou vyprodukovanou elektřinu v domácí síti, neboť to přináší větší ekonomický užitek, než prodej nadbytečné energie do sítě. Z tohoto pohledu se zdá, že majitel dané nemovitosti tuto skutečnost naplňuje. Budova je natolik energeticky náročná, že v reálném provozu nikdy v žádném období elektřinu do sítě nedodává.
@@ Line 125: / Line 125: @@
 Takto výkonná elektrárna se v letním provozu dostala na téměř nulové výdaje za elektřinu. Překvapivý je také výsledek v zimním období, kde bilance rodinných financí je na tom pouze o necelých 11 tisíc lépe ve srovnání s elektrárnou, která má více než trojnásobně nižší výkon.
-Pořizovací cena elektrárny Suntech (15,12 kWp, simulace T1, T2) je 1 481 000,-.
+Získaný výkon z elektrárny Suntech (15,12 kWp) je v přepočtu na 1 kWp mnohem dražší a samozřejmě kvůli pořizovací ceně jsou tedy nutné mnohem vyšší počáteční úspory.
-Ostatní méně výkonné elektrárny s reálnými daty byly ze srovnání odstraněny, neboť drobné rozdíly ve výkonu nepřinášely dostatečně zajímavé srovnání ani závěry.
+Simulace neuvažuje opotřebení solárních panelů, ke kterému ve značné míře dochází a ke konci životnosti solárních panelů může být jejich efektivita snížena až o 20 %, což se opět bude projevovat na rodinných financích.
-Simulace neuvažuje opotřebení solárních panelů, ke kterému ve značné míře dochází a ke konci životnosti solárních panelů může být jejich efektivita snížena až o 20 %, což se opět bude projevovat na rodinných financích.
+V tabulce lze vypozorovat, že rodinné finance jsou v zimním období u všech elektráren velmi podobně zatížené. Elektrárny bez ohledu na výkon naráží na limity, které jim nastavuje sluneční svit. Elektrárny s výkonem 4,7 kWp a 4,5 kWp dosahují v obou obdobích velmi podobných hodnot, vzhledem k pořizovací ceně a lehce vyššímu výkonu by se dala doporučit k provozu elektrárna s výkonem 4,7 kWp.
-Úspory z provozu Ostrovní elektrárny nejsou nikterak ohromující a bude tomu tak u většiny dnešních FVE. Návratnost za nákup těchto zařízení se pohybuje mezi 10-20 lety a smysl provozování FVE je dle mého názoru spíše sporadický.
+Úspory z provozu Ostrovní elektrárny nejsou nikterak ohromující a bude tomu tak u většiny dnešních FVE. Návratnost za nákup těchto zařízení se pohybuje mezi 10-20 lety a smysl provozování FVE je dle mého názoru spíše sporadický a nebýt státních dotací, nemělo by provozování zřejmě smysl vůbec.
 [[File:FVE Vysledky.PNG]]

@@ Line 136: / Line 136: @@
 Úspory z provozu Ostrovní elektrárny nejsou nikterak ohromující a bude tomu tak u většiny dnešních FVE. Návratnost za nákup těchto zařízení se pohybuje mezi 10-20 lety a smysl provozování FVE je dle mého názoru spíše sporadický.
-[[File:Závěry.PNG]]
+[[File:FVE Vysledky.PNG]]
 =Reference=

← Older revision		Revision as of 16:55, 6 June 2022
Line 153:		Line 153:

	=Kód=		=Kód=
		+
		+	[[File:Simulace data.rar]]

@@ Line 120: / Line 120: @@
 Nejvyšší vliv má na finanční stránku věci samozřejmě počasí. V zimním období nejen, že je nižší zisk slunečního svitu, ale zkoumaná domácnost má v zimním období více než trojnásobně vyšší spotřebu. Zde se tedy využití fotovoltaické elektrárny míjí účinkem. Navíc enormní spotřeba elektřiny za vytápění je až hrozivá a bylo by na místě zvážit jiný zdroj domácího tepla.
-Ve výsledkové tabulce je možné vidět, že úspora v letním provozu je dvojnásobná oproti zimnímu období.
+Ve výsledkové tabulce je možné vidět, že úspora v letním provozu je přibližně dvojnásobná oproti zimnímu období.
 Pro zajímavost jsem se rozhodl uvést i teoretický provoz mnohem výkonnější elektrárny. Jelikož nejvýkonnější FVE přinášela z reálného provozu sotva uspokojující výsledky pro domácí rozpočet, do teoretického provozu byla zařazena elektrárna s výkonem 15,12 kWp, která je přibližně 3,2krát výkonnější, než nejvýkonnější elektrárna s reálnými daty. V zimním provozu se nepodařilo ani zdaleka s takto výkonnou elektrárnou dosáhnout přebytečné energie a zároveň zimní provoz nepřinesl tak vysokou úsporu oproti letnímu provozu. Letní provoz s touto elektrárnou byl jediný, kdy se podařilo dodávat elektřinu do sítě a pobírat z ní zisk.